Publication details
Stieglerova post-marxistická kritika konzumerismu a její nedostatky
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2024 |
| Type | Appeared in Conference without Proceedings |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Attached files | |
| Description | Příspěvek si klade za cíl zběžně představit teorii a kritiku konzumerismu z pera Bernarda Stieglera. Stiegler v návaznosti na Marxe i Webera interpretuje současnou společnost jako hyper-konzumeristickou. V zobecněle konzumní společnosti pak podle něho dochází k zobecnění proletarizace, kdy i konzumenti se stávají proletarizovanými, tedy podrobenými mašinérii, tentokrát kulturních a programových průmyslů. Marketing provázející produkci těchto průmyslů postupně zkratuje touhou jako projekci možných budoucností, ke kterým se já pozvedává, a nahrazuje ji okamžitým uspokojováím krátkodobých a proměnlivých pudů. Dochází ke ztrátě savoir faire, savoir vivre i savoir théroique, tedy praktického vědění, vědění, jak žít pospolu, i vědění, jak si osmyslňovat vlastní žitý svět. Současný hyper-konzument se ve Stieglerově pojetí stává reaktivním, roztěkaným přijímatelem stále se měnící nabídky možností. V polemice s novým duchem kapitalismu Boltanskiho a Chiapello Stiegler rozporuje, že by současný kapitalismus s sebou nesl nového ducha. Naopak, stejně jako je hyper-konzumní a hyper-moderní současnost především zintenzivněním předchozích trendů, je i zintenzivněním ztráty ducha, které dosáhlo všeobecnosti. Opětovné okouzlení světa a revitalizaci ducha pro Stieglera slibuje jeho vlastní projekt navrhující alternativní, post-kapitalistickou organizaci společnosti. Stieglerovu diagnózu současnosti soustředěnou kolem konzumerismu v prezentaci představím kriticky, a to zejména ze dvou aspektů. Za prvé, v návaznosti na marxistické kritiky ukážu, jak Stieglerovo zobecnění proletarizace vede k analytické neschopnosti pojmout třídní nebo skupinové hierarchie a nerovnosti. Za druhé, následujíc kulturně citlivější teorie zdůrazním, jak Stiegler redukuje konzumenty na pasivní až zautomatizované, aniž by jim přiznal interpretační kapacity. To samo nutně nevyvrací Stieglerovu teorii, ale naznačuje, že se Stiegler dopouští jistého zjednodušení. |
| Related projects: |