Hudební věda

Cílem studia programu hudební věda v magisterském stupni je mnohostranné rozvíjení vědomostí, dovedností a metodologických poznatků z oblasti hudební vědy. Pro ni je charakteristická velká šíře témat, kterým se věnuje, a rovněž vysoká pestrost metod, jimiž dosahuje naplnění stanovených záměrů. Kromě problematiky hudební historie (věnované mj. oblastem dějinného vývoje hudebních kultur, národních a skladatelských škol, života a tvorby jednotlivých skladatelů, proměn interpretační praxe ad.) a historiografie je v magisterském stupni věnována zvýšená pozornost metodologii a předmětům systematické hudební vědy. Jedná se především o hudební estetiku, teorii a filozofii, vybrané problémy hudební paleografie (charakteristiku, kvalifikaci a klasifikaci různých notačních systémů), hudební sociologii a psychologii, hudební organologii a její příbuzné disciplíny včetně hudební ikonografie. Důležité je i jazykové vybavení (kromě angličtiny také latina a němčina). V osvojování klíčových kompetencí má i nadále značný význam provozování hudebních aktivit (v rámci výuky je možno realizovat zpěv v několika sborech, hraní na klavír, v komorních souborech či v orchestru). Žádoucí je také stáž v rámci Erasmus+ na některé z mnoha evropských univerzit, s nimiž má Ústav hudební vědy uzavřenu partnerskou smlouvu, a uplatnění poznatků a zkušeností získaných v zahraničí ve vlastní muzikologické práci. Tento studijní obor je určen zejména absolventům a absolventkám bakalářského studia oboru hudební věda, případně i jiných, příbuzných oborů (např. oboru Teorie a provozovací praxe staré hudby, jež garantuje brněnský Ústav hudební vědy). Jeho koncepce počítá a prohlubováním teoretického souboru poznatků, dovedností a metod hudební vědy i s jejich aplikováním v praxi. Studenti magisterského studia hudební vědy jsou schopni pracovat s odbornou literaturou (českou i zahraniční) i s primárními i sekundárními prameny týkajícími se různých oblastí hudební kultury. Cílem je rovněž v maximální míře rozvíjet kritické myšlení a aplikování moderních metodologických postupů a poznatků. Absolventi tohoto oboru budou schopni analyzovat a kontextualizovat nejrůznější druhy a formy uměleckých projevů, a to jak v oblasti vážné hudby, tak hudby nonartificiální. Absolventi mohou dále studovat hudební vědu v doktorském studijním programu, jsou však rovněž připraveni pro specializované uplatnění v praxi.

„Rozumět hudbě.“

Praxe

Student vykonává praxi v různých hudebních a kulturních institucích (muzea, archivy, divadla, média, orchestry, koncertní agentury ad.). Může rovněž participovat na výzkumných úkolech Ústavu a některých grantových projektech.

Absolvent získává hluboké znalosti v oblasti teorie a dějin hudby, jež mu umožňují širokou a pestrou škálu uplatnění v odborné praxi včetně samostatného řešení vědeckých úkolů, a to jak ve sféře základního, tak aplikovaného výzkumu (akademická pracoviště, archivy a muzea). Je rovněž kvalifikován pro uplatnění v hudebních institucích (orchestry, operní divadla, média tištěná i elektronická, redakce, hudební vydavatelství a nakladatelství, hudební a kulturní nadace apod.). Může se kvalifikovaně uplatnit také ve sféře hudebního vzdělávání.Rovněž může dále studovat hudební vědu v doktorském studijním programu.

„Vždy jsem tíhl k vážné hudbě a historii, a tak se hudební věda – nabízející těsné sepětí obou – jevila jako vhodný studijní obor. Řekl bych, že to byly právě ty nejobávanější z předmětů (intonace, harmonie, dějiny středověku, renesance a baroka), které mě nadchly a díky kterým jsem oboru zůstal věrný. Největší zásluhu na tom mají samozřejmě vyučující, kteří se studenty v podstatě od samého počátku jednají jako s kolegy. A to potom člověk mnohem raději chodí do archivů, koncertních síní a především na přednášky samotné. Nedocenitelné je také napojení Ústavu hudební vědy na všemožné kulturní a společenské události, díky nimž se studenti mohou angažovat i mimo akademickou půdu.“

Lukáš Pavlica
absolvent programu

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia Hudební vědy a rovněž absolventům bakalářského studia Teorie a provozovací praxe staré hudby realizovaného Ústavem hudební vědy FF MU.

Předmět přijímací zkoušky: Předpokladem k přijetí je složení ústní přijímací zkoušky v rozsahu požadavků k bakalářské státní zkoušce (na webových stránkách ústavu je pod uvedeným odkazem uvedena i povinná a doporučená literatura). Délka přijímacího pohovoru je cca 20 min. Uchazeči také vloží písemný návrh zamýšlené magisterské práce v rozsahu max. 1 normostrany do svých e-přihlášek (rubrika "Dokumenty") do termínu 1. 6. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby v návrhu magisterské práce uvedli své celé jméno a číslo přihlášky.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška bude prominuta uchazečům, kteří složili s výborným (A) či velmi dobrým (B) prospěchem bakalářskou zkoušku z oboru / programu Hudební věda na FF MU.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu hudební vědy.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Kritéria hodnocení

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 40 bodů (maximální počet bodů 100).

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Absolvent magisterského studijního programu může (po splnění podmínek přijetí) pokračovat v doktorském studiu hudební vědy.