Informace o publikaci
Teorie mysli dětí v předškolním věku: Souvislost s institucionální péčí a typem vzdělávání
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Ceskoslovenska Psychologie/Czechoslovak Psychology |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Psychologie |
| Klíčová slova | theory of mind; false belief; preschool children; nursery; institutional care |
| Popis | Výzkumná studie se zabývá teorií mysli a její souvislostí s prostředím, ve kterém jedinec vyrůstá. Studie 1 zkoumá vztah mezi ústavní péčí a teorií mysli. Studie 2 se zaměřuje na vztah mezi inovativností navštěvované mateřské školy a úrovní teorie mysli. Vzorek v obou studiích tvořily šestileté předškolní děti. Ve Studii 1 byly srovnávány děti (N = 22) žijící v dětském domově s dětmi (N = 33) žijícími ve vlastní rodině. Ve Studii 2 byly děti navštěvující MŠ klasifikovanou jako tradiční (N = 25) a jako inovativní (N =16). Dětem byla administrována Škála teorie mysli (Theory of Mind Scale, Wellman, Liu, 2004) a 4 subtesty z Wechslerovy inteligenční škály pro děti (1996). Ve Studii 1 bylo hlavním předpokladem, že typ péče (ústavní vs. rodinná) predikuje výsledky v testu teorie mysli. Ve Studii 2 se předpokládalo, že děti navštěvující inovativní MŠ jsou úspěšnější v úkolech spojených s teorií mysli pro emoce než děti navštěvující tradiční MŠ. Předpoklady byly ověřovány pomocí chí-kvadrát testů, t testů a modelu lineární regrese. Ve Studii 1 byl podpořen předpoklad, že typ péče velmi dobře predikuje výsledky v testu teorie mysli. Z výsledků vyplynulo, že děti z rodin dosahují lepších výsledků v některých úkolech teorie mysli než děti z dětských domovů. Ve Studii 2 se podle předpokladu děti lišily pouze v úkolu testujícím teorii mysli pro emoce a v ostatních se nelišily. Je možné, že oproti tradiční mateřské škole inovativní mateřská škola u dětí nepodporuje specificky rozvoj teorii mysli, ale spíše schopnost zacházet se svými emocemi. Omezením studie může být skutečnost, že každou část vzorku testoval jiný výzkumník. Minimalizaci vlivu osobní rovnice výzkumníků na výsledky zajišťoval důraz na standardizaci administrace metod. |