Informace o publikaci
Subjective Punishment
| Název česky | Individualizace trestu |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Trest znamená pro potrestaného utrpení, jinak by se nejednalo o skutečné potrestání. Trestní právo lze z psychologického hlediska chápat jako systém, který nastavuje určitou míru tvrdosti trestu - a potažmo i určitou míru utrpení - za jednotlivé trestné činy. Toho se primárně dosahuje stanovením nominální hodnoty trestní sazby, což může být např. délka trestu odnětí svobody, počet hodin veřejně prospěšných prací nebo výše peněžitého trestu. Nicméně, míra utrpení způsobená trestem je závislá na mnoha dalších faktorech, včetně indviduálních psychologických faktorů na straně odsouzeného. Tvrdost trestu, tedy celkové množství utrpení, které potrestání odsouzenému přivodí, je výsledkem kombinace nominální výše trestu a oněch kontextuálních faktorů. Pojem tzv. subjektivního (nebo též individualizovaného) trestání zahrnuje řadu rozmanitých teorií, které tak či onak zdůvodňují, proč by se při stanovení nominální výše trestu měl zohlednit vliv určitých kontextových faktorů. Tyto teorie sdílejí myšlenku, že princip “Za stejný čin má být stejný trest” nemáme chápat formálně, ale materiálně. To znamená, že rovnost nemáme hledat ve stejné nominální výši trestu, ale ve stejně tvrdých dopadech pro potrestaného. Tento přístup může např. znamenat, že bohatý člověk dostane za stejný čin vyšší peněžitý trest než chudý člověk. |