Informace o publikaci
Město a jeho vesnice : růst Brna v 19. a 20. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Když byla v roce 1919 k městu Brnu politicko-správně připojena řada okolních katastrálních obcí, staly se součástí nového tak zvaného Velkého Brna vesnice se staletou rolnickou tradicí a vlastní lidovou kulturou. Obce, jež spolu se vzdálenějšími vesnicemi obklopujícími v širokém prstenci tehdejší hlavní zemské město tvořily svébytný etnografický region, pro který se koncem 19. století ustálil název Brněnsko. Většina vesnic, které Velké Brno pohltilo v roce 1919, ale také některá brněnská předměstí, jež se stala součástí města již v roce 1850, měla až do poloviny 19. století výrazně zemědělský charakter, jehož pravidla byla zakotvena ve 13. století, když v celé oblasti došlo k převedení vsí na emfyteutické právo. Ruku v ruce s novým vysazováním obcí docházelo také k dosídlení oblasti, často i německým obyvatelstvem, které tak od té doby tvořilo důležitou složku obyvatelstva některých obcí na Brněnsku i samotného Brna. V mnoha obcích byl tento kolonizační proud prostředím většinového obyvatelstva asimilován, v jiných byl naopak po třicetileté válce posílen a pevně zde zakotvil a až do poloviny 40. let dvacátého století určoval jejich národnostní charakter. V rámci Brněnska tak bylo možno hovořit o německém jazykovém ostrově s centrem v městečku Modřicích, pomineme-li samotné Brno. Kapitola popisuje procesy vzájemného ovlivňování města a okolních obcí, postupného prorůstání města do okolních vesnic a příčiny, jež vedly k vytvoření tzv. Velkého Brna v roce 1919. |