Informace o publikaci
Možnosti a limity radiouhlíkového datování se zaměřením na netypické archeologické vzorky
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Archeologické rozhledy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://doi.org/10.35686/AR.2023.4 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.35686/AR.2023.4 |
| Klíčová slova | radiocarbon dating; lipids; charred bones; dental calculus; iron; mortar; pollen and phytolith con; centrates |
| Popis | Radiouhlíkové datování je etablovanou metodou, která pomáhá určit absolutní stáří archeologických nálezů. Tento tematický přehled prezentuje základní principy radiouhlíkové metody, předpoklady pro výběr vzorků z archeologických situací, způsob zacházení se vzorky před zasláním do radiouhlíkové laboratoře, laboratorní postupy úpravy vzorků, průběh AMS měření a kalibraci výsledků. Dále jsou vysvětleny faktory, které omezují výsledky radiouhlíkového datování, zejména radiouhlíková plata a rezervoárový efekt, a jak lze jejich vliv rozpoznat a případně eliminovat. Hlavním cílem článku je kriticky zhodnonit aplikaci radiouhlíkové metody na méně obvyklé archeologické vzorky (lipidy uchované v pórech keramiky, spálené kosti, zubní kámen, železné předměty a železné strusky, malta, pylové a fytolitové koncentráty vyextrahované ze sedimentů či půd), jejichž datace otevírá nové možnosti pro chronologické ukotvení přírodních i kulturních procesů a událostí v minulosti. |
| Související projekty: |