Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Validace proteinkinasy C pro predikci vývoje difúzního velkobuněčného B-lymfomu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2004 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | MediFórum |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Onkologie a hematologie |
Klíčová slova | lymphoma DLBCL protein kinase C microarrays predictive oncology RNA isolation |
Popis | Proteinkinasa C (PKC) je součástí signální dráhy B-lymfocytárního receptoru (BCR receptoru). Byly publikovány práce poukazující na možný prediktivní význam jednotlivých izoforem PKC pro predikci vývoje difúzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL). Materiál: Získali jsme celkem 52 vhodných vzorků diagnostických biopsií DLBCL od pacientů léčených na Interní hematoonkologické klinice FN Brno v letech 1996 až 2003. Bioptický materiál byl standardně fixován formalínem a archivován v parafinových bločcích. Při imunohistochemické analýze byly vzorky značeny monoklonálními protilátkami proti PKCBII, PKCD a PKCG. K odečtu imunohistochemické reakce bylo použito standardního semikvantitativního hodnocení. Průměrná koncentrace RNA vyizolované z 8 bločkových řezů o tloušťce 8 m, v případě že plocha tkáně zaujímala alespoň 50% z celkové plochy řezu, byla v našem experimentu 330,8 ng/ul (ug/ml) a průměrný index poměru absorbance A260/280 byl 1,68 +/- 0,15. Následně byla provedena RT a QRT-PCR pro PKCA, PKCBI, PKCBII, PKCG a PKCD u 37 použitelných vzorků. Produkty RT-PCR reakce byly validovány sekvenční DNA analýzou a kontrolní disociační křivka Sybr-Green QRT-PCR reakce správně detekovala pouze jeden amplifikovaný genový produkt. Po kompletaci laboratorních a klinických výsledků, za použití parametrických i neparametrických statistických analýz (kontingenční tabulky, t-test, F-test, Mann-Whitney / Wilcoxon test) , jsme prokázali souvislost mezi expresí PKCD a 1) odpovědí DLBCL lymfomu na první sérii indukční chemoterapie, 2) vývojem choroby po 20 měsících od ukončení léčby. Pacienti, kteří dosáhli po prvním cyklu chemoterapie kompletní (CR) nebo parciální remise (PR) onemocnění, měli signifikantně nižší genovou expresi PKCD, než pacienti, u kterých léčba neměla efekt nebo došlo k její progresi (p=0,0089). Stejně tak po 20 měsících od ukončení léčby, pacienti, kteří podlehli chorobě měli signifikantně vyšší hodnotu genové exprese PKCD, než pacienti v CR (p=0,0064). Tyto výsledky ukazují, že PKCD je potenciálním prediktivním a prognostickým markerem DLBCL. |