Informace o publikaci
Biosociální proměné pohybové aktivity dospělých obyvytel vybraných metropolí České republiky
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Česká kinantropologie. Časopis vědecké společnosti kinantropologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Sport a aktivity volného času |
| Klíčová slova | steps; BMI; pedometer Yamax; ANEWS questionnaire; family; organised physical activity |
| Popis | Velkoměsta sdružují výrazný podíl celorepublikové populace, obchodů, služeb, průmyslového i zábavního parku na relativně malé ploše. Vyjma sportovišť, parků a historických center měst jsou velké části metropolí s vysokou hustotou osídlení zpravidla nevhodné pro každodenní pohybovou aktivitu (PA). Z předchozí práce (Sigmund, Mitáš, Sigmundová et al., in press) vyplývá, že vyšší PA obyvatel našich metropolí je úzce asociována s jeho pohybově příznivým prostředím. Hlavním cílem této studie je proto identifikovat další koreláty PA dospělých obyvatel vybraných metropolí České republiky. Biosociální proměnné PA u randomizovaného souboru 18 až 69letých obyvatel (387 žen a 283 mužů) Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové, Liberce, Olomouce, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem byly zjišťovány prostřednictvím ANEWS dotazníku na jaře (duben, květen) a podzim (říjen, listopad) roku 2007. PA zúčastněných obyvatel byla monitorována pedometrem Yamax SW 701 v průběhu jednoho týdne, včetně obou víkendových dnů. Do analýzy korelátů PA byly zahrnuty následující biosociální proměnné: věk, pohlaví, body mass index (BMI), dosažené vzdělání, způsob života a počet dětí, typ bydlení, příjem domácnosti, vlastnictví řidičského průkazu a auta, placené zaměstnání, kuřáctví, účast v organizované PA a roční období monitorování PA. Častější účast v organizované PA u mužů i žen a způsob života v rodině u žen se nejvýrazněji vztahují k vyšší PA. Naopak denní počet kroků je negativně asociován s kuřáctvím u mužů a věkem, placeným zaměstnáním a nadváhou a obezitou u žen. Souhrnně lze však konstatovat, že pohybově příznivé prostředí vybraných metropolí České republiky zřetelněji ovlivňuje každodenní PA jejich dospělých obyvatel (především u žen) než analyzované biosociální proměnné. Každodenní pohybovou aktivitu, jako preventivní zdravotní faktor, lze u dospělých obyvatel našich metropolí zvýšit pohybově příznivým prostředím a dostupnou nabídkou organizovaných forem pohybových aktivit.stylu. Výzkumný soubor tvoří systematicky náhodný reprezentativní výběr 15-69letých mužů (n=5186) a žen (n=5614) ze všech krajů České republiky. Úroveň pohybové aktivity byla zjišťována prostřednictvím krátké verze International Physical Activity Questionnaire v rámci celosvětově organizovaného výzkumu. U starších skupin obyvatel dochází u mužů i žen k poklesu počtu dnů v týdnu, kdy provozují intenzivní pohybovou aktivitu i k poklesu času věnovanému tomuto druhu pohybové aktivity. V středně zatěžující pohybové aktivitě a chůzi nejsou rozdíly z hlediska věku a pohlaví ve většině parametrů významné. Celkový objem pohybové aktivity se snižuje s věkem zejména u mužů. Muži jsou celkově pohybově aktivnější (Mdn=4776 MET min týden-1) než ženy (Mdn=3705 MET min týden 1). Pouze 39,69 % obyvatel České republiky splňuje požadavky Healthy people 2010. Dominující pohybovou aktivitou obyvatel je chůze. S věkem se výrazně snižuje zapojení mužů i žen do organizované pohybové aktivity. Monitorování stavu a trendů v pohybové aktivitě obyvatel je nezbytné zařadit do pravidelného sledování úrovně a vývoje zdraví, kultury a sportu obyvatel České republiky. |