Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Klinické projevy a výsledky metabolických a molekulárně-genetických analýz u jedenácti dětí s tyrosinémií typ 1
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2010 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Časopis lékařů českých |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | http://www.prolekare.cz/pdf?id=36225 |
Obor | Pediatrie |
Klíčová slova | tyrosinemia; liver failure; rickets; succinylaceton; FAH gen |
Popis | Východisko. Tyrosinémie typ I je metabolické onemocnění způsobené poruchou aktivity fumarylacetoacetáthydrolázy, které se projevuje rychle progredujícím poškozením jater a ledvin a vysokým rizikem rozvoje hepatocelulárního karcinomu. Cílem našeho sdělení je analýza klinických příznaků, biochemických a molekulárně genetických vyšetření u 11 dětí, u kterých jsme v letech 1982–2006 diagnostikovali tyrosinémii typ I. Metody a výsledky. Onemocnění se u devíti dětí manifestovalo mezi 1,5–7. měsícem nechutenstvím, opakovaným zvracením, neprospíváním a hepatopatií, u čtyř z nich se rozvinulo akutní selhání jater. U jednoho pacienta s jaterní cirhózou byla diagnóza stanovena v 5,5 letech a jeden klinicky zdravý chlapec byl diagnostikován po potvrzení diagnózy u sestry. V době diagnózy měli všichni pacienti laboratorní projevy hepatopatie a hypofosfatemické křivice, vysokou hladinu tyrosinu a alfa1-fetoproteinu v krvi a zvýšené vylučování sukcinylacetonu. U 8/8 pacientů byla zvýšená i hladina kyseliny beta-aminolevulové. Dva pacienti narození před rokem 1988 zemřeli na hepatocelulární karcinom a jeden na jaterní selhání. U osmi žijících pacientů byla diagnóza tyrosinémie typ I potvrzena mutační analýzou genu FAH, při které byly nalezeny i tři nové mutace. Zdravotní stav šesti pacientů je na nízkobílkovinné dietoterapii a Orfadinu, který blokuje syntézu toxického sukcinylacetonu, uspokojivý, ale u dvou pacientů po dvou-, respektive desetileté terapii začala stoupat hladina alfa1-fetoproteinu jako projev rozvoje hepatocelulárního karcinomu. Jeden pacient je po úspěšné transplantaci jater, druhý je na čekací listině. Závěry. Pro zlepšení prognózy pacientů s tyrosinémií typ I je nezbytná včasná diagnostika pomocí rozšířeného novorozeneckého screeningu dědičných poruch metabolismu. Nedávné zavedení molekulární diagnostiky tyrosinémie typ I v České republice umožňuje v postižených rodinách nabízet i prenatální diagnostiku. |