Reformovat hodnocení výzkumu —MUNI zveřejnila svou vizi

Příprava Akčního plánu vyplývá z členství v mezinárodní Koalici za reformu hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment – CoARA). Masarykova univerzita k ní přistoupila v roce 2022 a přihlásila se tak k deseti závazkům, které souvisejí například s potíráním nevhodných praktik v hodnocení, zejména nadužívání bibliometrie (kvantitativní analýzy publikací), a s podporou kvalitativních metod hodnocení (především peer-review) s cílem oceňovat rozmanité výstupy, které vedou ke zvýšení kvality a společenskému dopadu výzkumu. „Zodpovědné hodnocení výzkumu je jednou z významných institucionálních hodnot Masarykovy univerzity. Přistoupení ke koalici považujeme za jednu z největších vědeckých událostí roku 2023 v životě univerzity,“ uvedla prorektorka pro výzkum a doktorské studium Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová. CoARA má kolem 600 členů, deset z nich je z Česka, z toho ve čtyřech případech jde o univerzity.

Akční plán, který měsíc od listopadového zveřejnění zhlédlo kolem stovky uživatelů z dalších institucí zapojených v CoARA, připravilo Centrum pro scientometrickou podporu a evaluaci (CSSE) na rektorátu MUNI. „Silnou motivací pro tvorbu akčního plánu byla skutečnost, že CoARA přišla v době, kdy jsme na univerzitě postupně zaváděli nástroje dotvářející triádu evaluativních aktivit se specifickým účelem a nástroji – hodnocení výzkumu (Interní hodnocení výzkumu a doktorského studia – IHVD), financování (výkonová složka rozpočtu) a monitoring (bibliometrická analýza). Univerzita ve všech krocích přípravy IHVD myslela na koncept zodpovědného hodnocení a inspirovala se již existujícími systémy, iniciativami a případovými studiemi (DORA, Leiden Manifesto, SEP, REF a další). Díky tomu MUNI již nyní do značné míry některé závazky CoARA naplňuje,“ vysvětluje vedoucí CSSE Michal Petr.

Samotný Akční plán je rozdělen do tří oblastí, které obsahově odpovídají jednotlivým závazkům CoARA: Záměrem je analyzovat evaluativní aktivity a jejich dopady na MUNI na centrální úrovni i na úrovni fakult a ústavů, včetně oborových očekávání kvality a kritérií relevantních pro hodnocení výzkumu a jednotlivců. Na základě proběhlé analýzy pak bude akční plán aktualizován o konkrétní cíle přizpůsobené zjištěným nedostatkům a situacím, s cílem zodpovědného hodnocení v motivujícím prostředí. Tato oblast počítá s vytvořením institucionální politiky pro všechny evaluativní aktivity na MUNI („Zodpovědné hodnocení výzkumu na MUNI“), zachováním dosavadního využití bibliometrie výhradně pro strategické, monitorovací a podpůrné účely a s nulovým vlivem mezinárodních žebříčků univerzit na hodnocení výzkumu a návazném financování na MUNI. Třetí oblastí je pak Platforma pro implementaci CoARA a sdílení zkušeností, jejímž cílem je informovanost, zapojení široké akademické komunity a zvýšená míra spolupráce mezi odbory rektorátu, které se zabývají hodnocením výzkumu, a fakultami a ústavy MUNI, ale i vně univerzity (například asociace CZARMA).

Výzvám, které souvisejí s nastavením kritérií pro hodnocení výzkumu, se na MUNI věnovala konference Science for Society, která se konala 31. května. Jejím hlavním hostem byl James Wilsdon, profesor vědní politiky na University College London a ředitel interdisciplinárního mezinárodního konsorcia Research on Research Institute. „Je třeba vést dialog a vytvořit v procesu hodnocení prostor pro to, aby systém hodnocení mohl pracovat se zkušeností konkrétního oboru, konkrétní instituce, konkrétních výzkumných pracovníků,“ řekl v Brně a zdůraznil, že je nutné stávající systémy zjednodušit a také za ně převzít zodpovědnost napříč výzkumnou komunitou. „Výzkum je složitá, chaotická, ale krásná věc, která má mnoho podob. A pokud na tuto složitou a krásnou věc použijeme úzká, křehká a reduktivní měřítka, udusíme ji. Na správném pochopení těchto věcí opravdu záleží,“ prohlásil James Wilsdon.

Filip Breindl