Pro média
-
Masarykova univerzita získala jubilejní ERC grant, badatelé prozkoumají dějiny střední Evropy
Masarykova univerzita (MU) získala již dvacátý grant Evropské výzkumné rady (ERC), zároveň jde o její druhý ERC Synergy grant pro Filozofickou fakultu MU. V novém projektu EDGE s rozpočtem téměř osm milionů eur se mezinárodní tým badatelů zaměří na to, jak se společnosti středověké a raně novověké střední Evropy vyrovnávaly s náboženskou a etnickou rozmanitostí. Tým špičkových odborníků v čele s historikem Petrem Elbelem, Beatrix Romhányi z Maďarska a Bogumiłem Szadym z Polska prozkoumá, co umožňovalo soužití různých skupin obyvatel a jakou roli hrála dlouhodobá zkušenost s odlišností.
-
Studie: Čína zneužívá svého dominantního postavení dodavatele kritických surovin. Pro Evropu hrozí scénář, kterému čelila u dodávek ropy s Ruskem
Čína cíleně zneužívá svou dominantní pozici dodavatele kritických surovin jako jsou galium, hořčík, vanad a další prvky vzácných zemin, které jsou klíčové pro výrobu čipů, elektromotorů nebo akumulátorů. Komunistický režim v posledních letech cíleně konsolidoval kontrolu nad kompletním dodavatelským řetězcem od těžby po zpracování až po výrobu produktů a zároveň ji centralizoval. To se děje i přesto, že je to v rozporu s ekonomickou logikou. Vyplývá to ze studie, která vyšla v prestižním časopise Energy Research and Social Science. Na mezinárodní studii se podílel i politolog Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
-
Častěji pijí patnáctiletí s lepším socioekonomickým zázemím. Návyky k alkoholu přebírali od rodičů i přátel, ukázala studie v Brně
Vědci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se zaměřili na to, jak souvisí pití alkoholu mladistvých s jejich rodinným zázemím a městským prostředím. Skupina, zabývající se epidemiologickým výzkumem, využila data z kohorty lidí narozených v Brně.
-
Česká republika se připravuje na pátý Mezinárodní polární rok. Vznikl národní koordinační tým propojující výzkum Arktidy a Antarktidy
Česká republika zahájila koordinované přípravy na pátý Mezinárodní polární rok (International Polar Year, IPY-5), který se uskuteční v letech 2032–2033. V říjnu 2026 byl ustaven Český národní koordinační tým pro IPY-5, jehož cílem je propojit české vědecké instituce působící v Arktidě a Antarktidě, koordinovat jejich zapojení do mezinárodních výzkumných iniciativ a posílit postavení českého polárního výzkumu na mezinárodní úrovni. Tým vznikl za podpory Českého antarktického výzkumného programu (CARP) a Českého arktického vědeckého konsorcia (CASC), které zastřešují české instituce věnující se polárnímu výzkumu.
-
Vysněná pozice a kariéra nepřichází? A co když to na veletrhu JobChallenge vyjde?
Jubilejní dvacátý ročník Veletrhu pracovních příležitostí se koná 4. listopadu v kongresák.space u Výstaviště v Brně. JobChallenge v boji proti strachu z pracovního trhu návštěvníkům nabídne kromě více než šedesáti vystavovatelů přednášky, workshopy, komunitní zónu i poradenské služby kariérních center.
-
Prohlášení rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše k nezávislosti a financování médií veřejné služby
-
Vědci z Masarykovy univerzity vyvinuli nové genetické nástroje pro poznání druhové rozmanitosti plžů
Výzkumný tým z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity pod vedením Jeffreyho C. Nekoly vyvinul 61 nových genetických markerů, které umožňují spolehlivěji rozlišovat druhy suchozemských plžů a rekonstruovat jejich evoluční historii. Nová metoda je navíc výrazně levnější a dostupnější než běžně používané genomické postupy. Výsledky mezinárodního výzkumu byly publikovány v odborném časopise Frontiers in Zoology.
-
Anatomický ústav LF MU si připomíná 25 let v kampusu, poprvé uloží pozůstatky dárců těl do hrobky za přítomnosti brněnského biskupa
Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) si připomíná pětadvacet let od otevření na nové adrese a zve na každoroční pietu za dárce těl. Letos poprvé bude její součástí uložení pozůstatků dárců do nově vybudované hrobky za přítomnosti brněnského biskupa Pavla Konzbula.
-
Na podporu špičkových vědců zamíří dalších 1,3 miliardy korun. Masarykova univerzita dlouhodobě usilovala o navýšení prostředků
Masarykova univerzita vítá rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) navýšit prostředky na podporu výzkumných projektů Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA) o více než 1,3 miliardy korun. Díky tomuto kroku získají financování všechny úspěšně hodnocené projekty z poslední výzvy MSCA Fellowships CZ, které dosud zůstávaly v zásobníku náhradních projektů. Mezi nimi je také 44 projektů Masarykovy univerzity za více než 210 milionů korun. Univerzita na potřebu jejich podpory v uplynulých měsících opakovaně upozorňovala při jednáních na různých úrovních státní správy a aktivně se zasazovala o nalezení řešení.
-
Masarykova univerzita se hlásí k principům zodpovědného využívání AI ve vzdělávání
Masarykova univerzita se připojila k mezinárodnímu dokumentu Dubai Accord on Academic Integrity in the Age of Artificial Intelligence, který formuluje společné principy, podle nichž mají vysoké školy využívat umělou inteligenci ve výuce, hodnocení i výzkumu tak, aby podporovala učení a posilovala důvěru v akademickou práci. Na jeho tvorbě se podílel i AI ambasador MU Tomáš Foltýnek.
-
Kdo stál za slávou Jošta? Příběh moravských Lucemburků ožívá v unikátních rukopisech a listinách
Jan Jindřich stál u zrodu mocné lucemburské Moravy, přesto zůstává ve stínu svého syna Jošta. Unikátní výstava, která vznikla ve spolupráci Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Moravského zemského archivu v Brně, přiblíží významné historické události prostřednictvím vzácných originálních listin, iluminovaných rukopisů i archeologických nálezů. Výstava je otevřena návštěvníkům od 20. října do 15. listopadu 2026, vždy od úterý do neděle od 10 do 18 hodin ve Výstavním sálu Moravského zemského archivu v Brně. Vstup je volný.
-
Vědci z Masarykovy univerzity vyvinuli nový účinnější enzym na rozpouštění krevních sraženin. Pojmenovali ho po Brně
Nová studie naznačuje, že enzym Brnotepláza by mohl být proti současné léčbě krevních sraženin účinnější a zároveň vést k nižšímu podílu závažného krvácení. Vyvinuli ho vědci z Masarykovy univerzity ve spolupráci s dalšími odborníky z konsorcia STROKE Brno.
-
Proč lidé odcházejí z pohraničí a co je může udržet? Brněnská a trenčínská univerzita hledají odpovědi v rámci projektu REVITAL.
Města a obce na česko-slovenském pomezí dlouhodobě čelí odlivu obyvatel a s ním i úbytku příjmů, služeb a podnikatelských aktivit. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně proto zahajují dvouletý projekt REVITAL. Ve spolupráci s pilotními městy na obou stranách hranice budou zkoumat, co lidi z regionu vede k odchodu a co je naopak motivuje k setrvání. Na základě získaných poznatků navrhnou a otestují konkrétní opatření, která mohou přispět k oživení regionu.