Horizonty teatrologie: Otta Drexler – S Josefem Trägerem divadelní krajinou třetí republiky

Přednáška bude nahlédnutím do metodologické laboratoře. Prozkoumávám v ní možnosti, jak disparátní či opomíjené historiografické přístupy spojit v koherentní celek. Usiluji o nalezení metody, která by umožnila validní, reliabilní a zároveň celostní výzkum specifických pramenů – divadelních recenzí, manifestů či programů – určitého kulturního a uměleckého milieu. Vycházím z přesvědčení, že epistemicky nejpřínosnější výsledky přináší soustředění na historický detail, které osvobozuje od předem daných výkladových schémat, umožňuje vyvozovat historické problémy z konkrétních zjištění a dokáže přinést korektivy „velkých dějepisných vyprávění“ či zpochybnit využitelnost některých teoretických konceptů v konkrétním sociokulturním prostředí. Na základě provedené výzkumná sondy představím vybrané problémy divadelní krajiny třetí republiky skrze žurnalistické reflexe Josefa Trägera. Nástupce Jindřicha Vodáka v Českém slově (od května 1945 Svobodné slovo) a ředitel nakladatelství Melantrich, zosobňoval „ideální typ“ divadelního kritika: absolvent divadelního semináře Václava Tilleho byl vzdělán v historii i teorii divadla; znal evropský inscenační kontext a ve svých referátech se vztahoval k aktuálním společenským problémům. V letech 1945-1948 Trägerova kritická činnost vrcholí, nabízí proto mnohovrstevnatý vhled do tehdejšího myšlení o českém divadle.

Otto Drexler pracuje v Kabinetu pro studium českého divadla Institutu umění – Divadelního ústavu v Praze, kde se podílí na projektu České divadelní encyklopedie. Věnuje se zejména výzkumu české divadelní kritiky v první polovině 20. století, uspořádal pozůstalost teatrologa a žurnalisty Josefa Trägera v Národním muzeu. Je doktorandem v Ústavu českých dějin FF UK. Při proponování své disertační práce o nekomunistické divadelní kritice na přelomu 30. a 40. let se zabývá metodologií biografického psaní a možnostmi diskurzivní analýzy.