Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Informace o projektu
Studium PIWI-interagujících RNA u glioblastomových kmenových buněk a jejich možné klinické implikace

Kód projektu
NV19-03-00501
Období řešení
5/2019 - 12/2023
Investor / Programový rámec / typ projektu
Ministerstvo zdravotnictví ČR
  • Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu a vývoje na léta 2015 - 2022
Fakulta / Pracoviště MU
Středoevropský technologický institut
Spolupracující organizace
Univerzita Karlova
  • Odpovědná osoba MUDr. Petr Bušek, Ph.D.
Fakultní nemocnice Brno
  • Odpovědná osoba doc. MUDr. Pavel Fadrus, Ph.D.

PIWI-interagující RNA (piRNA) jsou skupinou krátkých nekódujících RNA o délce 24 - 32 nukleotidů, které interagují specificky s PIWI proteiny, podtřídou rodiny Argonautových proteinů. Tyto RNA se vyskytují především zárodečných a kmenových buňkách a jejich hlavní funkcí v tomto typu buněk je udržování integrity genomu skrze umlčování transponovatelných elementů jak na transkripční, tak posttranskripční úrovni. Několik recentních studií popsalo deregulované hladiny piRNA rovněž v nádorových tkáních, kde by mohly hrát významnou roli především v nádorových kmenových buňkách (CSCs). CSCs se v mnoha ohledech podobají výše zmiňovaným zdravým kmenovým buňkám a jsou obecně považovány za jednu příčin chemoradiorezistence a časné rekurence nádorů. Mezi nádorová onemocnění, u kterých byly piRNA již studovány, patří rovněž glioblastom (GBM). Právě toto onemocnění je známo svojí vysokou biologickou agresivitou, značnou rezistencí vůči konvenční chemoradioterapii a současně velmi časně se vyskytujícími recidivami. GBM patří současně mezi nádorová onemocnění, u kterých byla přítomnost CSCs mnohokrát popsána. Na základě publikovaných prací a našich pilotních dat se domníváme, že deregulované hladiny piRNA pozorované u GBM jsou do značné míry asociovány právě s glioblastomovými kmenovými buňkami (GSCs), ve kterých hrají klíčovou roli v udržování stability genomu. Tyto piRNA by tak mohly představovat jednak potenciální terapeutický cíl u GSCs a tedy i u GBM a současně by mohly být slibnými prognostickými biomarkery u pacientů s GBM.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.

Cíl udržitelného rozvoje č. 3 – Zdraví a kvalitní život

Publikace

Počet publikací: 7

2024

2022

2021

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info