![Důležité termíny](https://cdn.muni.cz/media/3633704/image_2.jpg?mode=crop¢er=0.5,0.5&rnd=133572412150000000&heightratio=0.5&width=278)
Informace o publikaci
Nové perspektivy v léčbě amblyopie
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2013 |
Druh | Vyžádané přednášky |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Amblyopií (tupozrakostí) rozumíme stav, kdy je snížená zraková ostrost na oku bez zjevné organické příčiny (funkční porucha). Vzniká v raném dětství, v období tzv. kritické periody, během níž je zrakový mozkový kortex velmi citlivý na působení zrakových vjemů. Pokud dojde k abnormální zrakové stimulaci v tomto období (působení amblyogenních faktorů: strabismus, anizometropie, optická neprůhlednost očních médií), přenos senzorických vjemů z postiženého oka do korových zrakových center je porušen. Dochází pak nejen k dramatickému snížení zrakové ostrosti, ale také k postižení dalších zrakových funkcí (kontrastní citlivost, binokulární funkce). Tradiční terapií je penalizace zdravého oka ve snaze obnovit přenos a zpracování vjemů z oka amblyopického. Okluzní terapie s sebou přináší určité nevýhody, z nichž největší je skutečnost, že je neúčinná po uzavření kritické periody, tj. po ukončení 8-12 roku věku. Tento fakt je vysvětlován nedostatkem plasticity dospělého mozku. Nicméně výsledky nedávných experimentů na zvířatech a klinických studií představují velkou výzvu pro tento tradiční koncept. Ukazuje se totiž, že původní předpoklad o absenci plasticity zrakového kortexu a tudíž nemožnosti léčby tupozrakosti po 12 roku věku není zcela definitivní. Podařilo se odhalit netušený potenciál mozku pro opětovné zvýšení plasticity i dlouho po uzavření kritické periody. Byly již navrženy různé strategie, které dokáží stimulovat potřebnou plasticitu i v dospělém mozku a tak umožní obnovení normálních zrakových funkcí i dávno po uzavření kritické periody. Většina názorů se shoduje na klíčové roli kortikální inhibice (útlumu) pro definování mezí kritické periody. Možné strategie se zaměřují na modulaci poměru inhibičního/excitačního přenosu v mozku. Z možných strategií budou zmíněny farmakologické intervence, manipulace na úrovni ovlivnění životního prostředí a význam percepčního cvičení s jeho moderními formami. |