Volební účast a její determinanty ve starých a nových demokraciích Evropy

• Autoři: NOVÝ Michal
• Rok publikování: 2013
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Sociológia / Slovak Sociological Review
• Fakulta / Pracoviště MU: Fakulta sociálních studií
• www: http://www.sav.sk/journals/uploads/05031006Novy%20-%20MN%20OK%20-%20SD.pdf
• Obor: Politologie a politické vědy
• Klíčová slova: voter turnout; macro-level explanation; societal modernization theory; institutionalism; post-communist Europe
• Popis: Navzdory více než dvaceti letům svobody je volební účast v úspěšně demokratizovaných postkomunistických zemích daleko pod průměrem západoevropských demokracií. V této studii se snažím ukázat, že role kontextu voleb je klíčová pro posilování či oslabování volební participace. Článek pracuje se dvěma makro-teoriemi, teorií modernizace a teorií institucí. Tyto běžně využívané přístupy v obecné rovině předpokládají, že v rozvinutějších komunitách, které nabízejí silné pozitivní institucionální pobídky, bude vyšší míra zapojení do politiky. Na základě uvedených teorií bylo vybráno devět determinant, které mohou ovlivnit účast - lidský rozvoj, neagrární populace, urbanizace, parlamentarismus, přímá volba prezidenta, těsnost, proporcionalita volebního systému, velikost populace a povinnost volit. Svou analýzu navíc doplňuji o faktor postkomunismu. Tím chci zdůraznit, že komunistické dědictví samo o sobě přináší důležitou podmínku pro (ne)participaci. Hlavním cílem tohoto článku je vystopovat, jakou důležitost má postkomunismus ve srovnání s jinými faktory, které mohou způsobit rozdílnost v agregované volební participaci napříč evropskými demokraciemi, a demonstrovat, že postkomunismus může podmiňovat efekt některých jiných faktorů; může měnit jejich intenzitu i směr. K analýze využívám data za volební účast ve 213 národních parlamentních volbách konaných ve 36 evropských zemích. K odhadu vysvětlujícího modelu je využita regresní analýza obohacená o interakční efekty.