Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Obraz krajiny – krajina v obraze
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2012 |
Druh | Kapitola v knize |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Koncept krajiny je v dějinách výtvarného umění poměrně stabilizovaný, což je nepochybně dáno tím, že fenomén krajinomalby patří již dlouho mezi velká témata dějin umění. Historikové umění většinou chápou krajinomalbu (krajinářství) bezproblémově jako zobrazení výseku skutečného, nebo ideálního prostředí, a to jak prostředí tzv. přírodního, tak prostředí poznamenaného lidskou činností, kde krajinná složka dominuje. Autor píše o tzv. substituční funkci krajinomalby, u níž měla výtvarná reprezentace nahradit zážitek z pozorování reálné přírody a často zobrazovala ideální krajiny analogické k pastorální, arkadické poezii antiky či raného novověku. Není ostatně neznámým faktem, že fenomén krajinomalby měl od nejstarších dob blízko k poezii, což platí zejména pro starší asijské umění. Čínská krajinomalba, navazující na filozofii zenu a taoismu, zdůrazňoval a potřeb u kontemplace v přírodě. Vyznačovala se univerzalistickým, celostním pohledem, vše prostupující dynamikou, krajina pro ni představovala model vesmírného řádu, který zve nejen k procházce, ale i k meditaci. |