Informace o publikaci
Intervenční tréninkový program u pacientů s metabolickým syndromem ve FN Brno
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Med Sport Boh Slov 2014; 23(3):97 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Ostatní obory vnitřního lékařství |
| Klíčová slova | 'metabolic syndrome' 'aerobic and resistance training' 'prevention' 'rehabilitation' |
| Popis | Přehled poznatků Na našem pracovišti ve Fakultní nemocnici Brno probíhá trénink 3x týdně po dobu 2-3 měsíců. Před začátkem celého tréninkového bloku je provedeno zátěžové vyšetření lékařem, které stanoví vhodnou a bezpečnou intenzitu tréninkové zátěže. Tréninková jednotka se skládá ze zahřívací fáze, vlastního kombinovaného tréninku (aerobní a odporový trénink) a relaxační fáze. Nejedná se v současnosti o cílený trénink nemocných s MS, ale o Kardiovaskulární rehabilitační tréninkový program, aplikovaný na jedince s MS, kteří se vzhledem k provázanosti těchto problematik v tréninkových skupinách vyskytují. Diskuse Struktura intervenčního tréninkového programu vychází z Kardiovaskulárních rehabilitačních programů, z kterých vychází více světových pracovišť (3). Svačinová (4) ve své práci konstatuje, že pacienti s vyšším počtem rizikových faktorů v rámci metabolického syndromu mají minimálně srovnatelný prospěch z kardiovaskulární rehabilitace po akutním koronárním syndromu jako pacienti bez metabolického syndromu. Výsledky publikované naším pracovištěm potvrzují, že dochází ke zlepšení kardiorespiračních ukazatelů a stabilizaci hemodynamických parametrů (5, 6). Toto potvrzují také studie i z jiných pracovišť (7, 8). Závěr Intervenční tréninkový program u pacientů s MS zásadní mírou ovlivňuje jednotlivé komponenty tohoto onemocnění a snižuje komplikace související s negativním dopadem nízké aerobní kapacity organismu, zejména pak výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Po jeho absolvování se nejen zvyšuje aerobní kapacita organismu a funkční pohybový stav nemocných, ale pozitivně reaguje taktéž psychický stav nemocného a zlepšuje se motivace k pravidelné pohybové aktivitě a tím pádem adherence k primárně a sekundárně preventivní léčbě. |