Informace o publikaci
Léčba Parkinsonovy nemoci
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Neurologie pro praxi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Neurologie, neurochirurgie, neurovědy |
| Klíčová slova | Parkinson´s disease; mild cognitive impairment |
| Popis | Parkinsonova nemoc (PN) se řadí mezi neurodegenerativní onemocnění, jehož prevalence se ve věkové skupině nad 65 let věku odhaduje kolem 1 % (Hoehn et Yahr, 1967). V první polovině dvacátého století byla k dispozici v léčbě PN pouze anticholinergika, jak pro časná i pro pokročilá stadia PN. Po objevu L-DOPA v 60. letech 20. století se spektrum léčby rozšířilo, nicméně stále zůstávalo omezené a rozhodnutí o léčebných algoritmech bylo poměrně snadné, bez ohledu na stadium onemocnění. V současné době je k dispozici široké spektrum léčebných skupin s různým mechanizmem účinku, různým způsobem podávání, lišící se v potlačení jednotlivých příznaků PN a bezpečnostním profilu. Rozvoj intervenčních postupů (hluboká mozková stimulace, lezionální zákroky) dále rozšiřuje možnosti léčby PN za hranice tradiční farmakologické léčby, stejně jako možnosti jiného než perorálního podávání (subkutánní – apomorfin, intravenózní–amantadinsulfát, intrajejunální–metylester L-DOPA) (Nyholm, 2012a, 2012b; Kaňovský et al.,2002; Růžička et al., 2000). |