Informace o publikaci
Postoje českých a slovenských studentů ekonomicky zaměřených VŠ k Evropské unii (komparativní výzkum)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Trendy ekonomiky a managementu |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Řízení, správa a administrativa |
| Klíčová slova | Natinal Identity; attitudes to European Union; university students |
| Popis | Současní studenti českých a slovenských vysokých škol prožili většinu svého života v samostatné České/Slovenské republice, v nových politických, ekonomických a technologických podmínkách a v podstatně vyšším kontaktu s příslušníky jiných kultur než předchozí generace. To mohlo ovlivnit jejich sebeidentifikaci, národní cítění i postoje k EU. Empirických poznatků o tom, zda tomu tak skutečně je, je v současnosti minimum. Účelem výzkumu bylo přispět k odstranění zmíněného deficitu v poznání a poskytnout východisko pro další, extenzivnější výzkumy. Výzkum byl proveden na souboru 134 českých a 119 slovenských studentů ekonomicky orientovaných vysokých škol. Ke sběru výzkumných dat byl použit písemný dotazník, jehož prostřednictvím byla získána data kvantitativního i kvalitativního charakteru. Výsledky byly zpracovány zvlášť pro český a slovenský soubor a následně porovnány. Cílem výzkumu bylo: · zjistit, jaká je míra hrdosti mladých Čechů a Slováků – studentů ekonomicky zaměřených VŠ - na svůj národ a jaká je míra jejich identifikace se svou zemí · zjistit, jaké jsou názory mladých Čechů a Slováků na vstup své země do EU a co do budoucna od členství v EU očekávají · porovnat odpovědi českých a slovenských respondentů a identifikovat rozdíly v jejich cítění a postojích vůči EU. Celkově výzkum naznačil, že postoje studentů zkoumaných ekonomicky orientovaných fakult vůči členství v EU souvisejí na jedné straně s vnímáním ekonomických přínosů a přínosů pro osobní rozvoj a uplatnění na trhu práce, na druhé straně pak s prožíváním osobní identity utvářené v kontextu historického vývoje dané země. Nejde tedy pouze o výsledek racionální kalkulace – i u generace mladých, ekonomicky vzdělaných lidí, kteří vyrůstali v nových podmínkách, se uplatňuje emocionální cítění spojené s prožíváním jejich národní identity. |