Informace o publikaci
Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku (před r. 1419). Úvaha nad majetkovou strukturou mikroregionu a nad reprezentativností našich pramenů k dějinám osídlení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Medievalia historica Bohemica |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dějiny |
| Klíčová slova | Beroun; Karlštejn; Tetín; early middle ages; high middle ages; lesser nobility; history of power; social control and communication; subjects in middle ages; regional history; central Bohemia |
| Popis | Oblast, jež je dnes spojena s historickým městem Berounem, starobylým klášterem sv. Jana, bývalým proboštstvím ostrovského kláštera, tetínským hradiskem či hradem Karlštejn, Žebrák a Točník, figurovala v historických pramenech již od počátku 10. století. Přítomnost knížecího hradu Tetína (ale i několika dalších raně středověkých hradů, o nichž však mnoho nevíme ani z hlediska historie, ani z hlediska archeologie) dokládá zájem knížete na kontrole sledované oblasti. Až později přibývají doklady přítomnosti elit, jež padají na vrub struktuře zachovaných pramenů. Během 13. století sice upadá význam Tetína, nicméně se pozvolna formuje město Beroun, nová opora panovnické moci. První polovina 14. století přinesla další posílení majetkové přítomnosti panovníka, když byly vykoupeny či směněny některé další statky a když byl zbudován Karlštejn. Nelze si rovněž nepovšimnout poměrně husté sítě drobných opevněných sídel, jež převážně patřila příslušníkům drobné šlechty. Tato společenská skupina byla velmi důležitým „rezerovárem“ knížecích služebníků, stejně jako hrála důležitou roli při řešení (ale jistě i vyvolávání) místních sporů. Majetek těchto rodin drobné šlechty byl zřejmě nevelký. Přes existenci značného množství rodin registrujeme jenom čtyři kostely, jejichž patronát by byl spojen s nižší šlechtou; velmi často také regisitrujeme existenci vícera vlastníků v jednotlivých vsích. Většině tedy výnosy drobných majetků nemohly postačovat k tomu, aby se uživila. Nevelké množství zpráv dovoluje jen několik epizodických vhledů do právního, sociálního a ekonomického postavení jak této vrstvy, tak zdejších poddaných. Sledování dynamiky těchto vrstev na území Berounska je ovšem v dané chvíli sotva možné, další výsledky však slibuje chystaný rozbor karlštejnských účtu z dob husitské revoluce. |