Informace o publikaci

Reanalýza testu DISMAS: reliabilita a obsahová validita

Autoři

CÍGLER Hynek ŠIRŮČEK Jan TRASPE Pavel SKALKOVÁ Ivana

Rok publikování 2016
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj E-psychologie
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sociálních studií

Citace
www http://e-psycholog.eu/clanek/273
Obor Psychologie
Klíčová slova DISMAS; CFA; confirmatory factor analysis; DIF; content validity; reanalysis
Popis Cílem textu je reanalýza testu Diagnostika struktury matematických schopností (Traspe a Skalková, 2013), který slouží k zjišťování obtíží v rozvoji matematických schopností u dětí ve věkovém rozmezí od doby těsně před nástupem do základní školy až do pátého ročníku. Test obsahuje 14 vývojových škál a celkové skóry, celkem je k dispozici 22 škál s percentilovými normami. Tato studie pracuje se standardizačním (N = 878) a poradenským (N = 877) vzorkem a zaměřuje se na tři hlavní témata: (1.) ověření reliability součtových skórů prostřednictvím stratifikovaného Cronbachovo alfa, ověření obsahové validity testu a jeho férovosti pomocí (2.) série konfirmačních faktorových analýz a (3.) analýzy diferenciálního fungování položek (DIF). Odhady reliability se zohledněním vícedimenzionální struktury součtových skórů docílily až dvakrát (v případě celkového skóre až třikrát) menších standardních chyb měření a tedy i intervalů spolehlivosti. Strukturní modely podpořily předpoklad slabé faktorové invariance u dětí v 2.–5. ročníku ZŠ vyjma subtestu automatizace početních dovedností (jehož vztah s celkovými matematickými schopnostmi vzrůstá spolu s věkem dětí), faktorová struktura pro žáky prvních tříd a předškolní děti je nicméně odlišná a v poradenské populaci pak nelze identifikovat žádné stabilní faktory. Ukázalo se ale také, že subtest matematické pojmy lze samostatně použít u běžné populace pro kratší skríning celkové úrovně matematických schopností. Jednotlivé škály se pak během analýzy DIF ukázaly být ne zcela invariantní napříč ročníky i oběma vzorky: zdá se tedy, že nižší skóre v testu nemusí znamenat jen „kvantitativně nižší“ míru schopností v příslušných rysech, ale do jisté míry též kvalitativní odlišnosti od běžné populace. Článek poskytuje konkrétní doporučení pro další používání testu v běžné diagnostické praxi.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info