Informace o publikaci
Máme rezervy v léčbě po infarktu myokardu?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Medicína pro praxi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Kardiovaskulární nemoci včetně kardiochirurgie |
| Klíčová slova | myocardial infarction; pharmacotherapy; doses |
| Popis | Základem léčby akutního koronárního syndromu je dnes včasná reperfuze. Po úspěšné reperfuzi musí následovat režimová opatření doplněná účinnou farmakoterapií, která má za úkol zabránit remodelaci levé komory, restenóze koronární tepny, retrombóze a arytmiím. K tomuto slouží 4 lékové skupiny - blokátory systému renin-angiotenzin-aldosteron, betablokátory, antiagregancia a hypolipidemika. V českém registru po infarktu myokardu (FARIM) dostávalo ACE-inhibitory (ACE-i) nebo sartany (ARB) 90 % nemocných, betablokátory (BB) 86 % a statiny dokonce 92 % sledovaných. Nedostatečné bylo v některých případech dávkování, především statinů a ACE inhibitorů (sartanů), vysoké dávky mělo jen 25 % pacientů. |