Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Tektonická analýza okrajového zlomu blanenského prolomu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2017 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://journals.muni.cz/gvms/article/view/6636/7719 |
Doi | http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2017-1-2-31 |
Klíčová slova | fault; thrust fault; Blansko trough; tectonics; kinematics |
Popis | Pískovna, ve které probíhal výzkum je situovaná jihozápadně od obce Dolní Lhota, která leží severně od města Brno. Pískovna odkrývá ve svoji jihozápadní části tektonický kontakt křídových sedimentů blanenského prolomu a brněnského masivu, který postupně zarůstá, takže v současnosti je jedna z posledních šancí pro studium tohoto tektonického zlomu. Blanenský prolom je vyplněn křídovými sedimenty s téměř subhorizontální vrstevnatostí. Prolom křídových sedimentů je proti granodioritu brněnského masivu omezený zmíněným zlomem směru SZ-JV se sklonem k jihozápadu. Křídové sedimenty mají u zlomu překocenou vrstevnatost strmě ukloněnou k jihozápadu, což je způsobeno ohnutím a vyvlečením vrstev podél zlomu. Navíc byla na studovaném místě nalezena také vrstevnatost strmě ukloněná jjv. směrem. Při studiu anizotropie magnetické susceptibility deformovaných jílů jádra zlomu byla zjištěna magnetická lineace K1 v horizontální pozici ve směru JZ-SV. Směr K2 se uklání k jihovýchodu a póly k magnetické foliaci (K3) ukazují, že magnetická foliace je mírně ukloněná převážně jjv. směrem, což odpovídá i naměřené vrstevnatosti v daném bodě. Dá se tedy usuzovat, že vrstevnatost v daném bodě a výstupy z AMS byly ovlivněné nějakým drobným příčným zlomem, podél kterého vedly deformace k vzniku anomálních orientací struktur. Takový systém příčných zlomů ve směru JZ-SV byl popsaný Havířem (1998). |