Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Daniel Balabán – Tanec života
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2018 |
Druh | Uspořádání výstavy |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Malíř Daniel Balabán (*1957) patří mezi klasiky současné české figurální malby, na domácí umělecké scéně se suverénně pohybuje od poloviny osmdesátých let. Pochází se Šumperka, od roku 1962 žije v Ostravě. Od roku 1993 je vedoucím Katedry malby na Ostravské univerzitě, kde již více než dvě desetiletí vychovává mladou uměleckou generaci. Výtvarná tvorba Daniela Balabána těží a navazuje na tradici poválečné české figurace. Současně ji nejen svým výrazným suverénním malířským gestem, ale i historickými a intelektuálními konotacemi a přesahy cenným způsobem překračuje a rozvíjí. Za tři desetiletí svého vývoje se stala jedním z výrazných momentů současného českého malířství. Malířské gesto staví na výrazně subjektivním vidění a prožívání světa, na rodinné historii, vzpomínkách, záznamech z cest, ale i událostech odehrávajících se ve veřejně sdíleném prostoru. Daniel Balabán je malíř, současně však neodmyslitelně i pedagog, o své tvorbě v širokých filozoficko-psychologických souvislostech intenzivně uvažuje. Uvažuje také o polaritě Muže a Ženy, jejich rozdílných světech a možnostech jejich průniku. Balabánova malba je výrazně subjektivní, aby nakonec mohla přinést obecně platná poselství. Symptomatické obrazy, vizuální fragmenty našich soukromých životů i kulturně sdílených obsahů a vzorců. Řada prací osobitým způsobem osciluje na hranici ne snadno dešifrovatelného intimního dokumentu, intelektuálního komentáře či mediální grotesky s prvky černého humoru. Často se tyto vrstvy vzájemně prolínají, popírají a nakonec posilují, aby tak celek bezděčně reflektoval na nejednoznačnost výkladů dnešního světa. Výstava volně navazuje na loňskou autorovu retrospektivu v GVU v Ostravě, staví však na současné tvůrčí poloze, výrazu posledních deseti let. Pardubickému publiku tak poprvé představuje cykly věnované symbolické postavě vnitřní Ženy, chvilkovým průnikům mužského a ženského univerza. Ale také obrazům a inspiracím z cest, ukazujícím často známá turistická místa nedílně spojená s vnímáním lokální kulturní identity, nazřená však novým, zcela osobitým malířským způsobem. |