Trestní odpovědnost pobočného spolku

• Autoři: MALÝ Jan
• Rok publikování: 2019
• Druh: Další prezentace na konferencích
• Fakulta / Pracoviště MU: Právnická fakulta
• Popis: Trestní právo je právním odvětvím, které se díky své subsidiární podstatě zcela jistě nepoužije jako „první v pořadí,“ nýbrž k jeho aplikaci dochází v souladu s principem ultima ratio až ve chvíli, kdy jiná právní odvětví již nepostačují. Z uvedeného je tak zřejmé, že trestní právo není právním odvětvím fungujícím samostatně a na ostatních právních odvětvích nezávisle. Česká republika ještě v nedávné minulosti patřila mezi země, které neznají trestní odpovědnost právnických osob a které plně ctí zásadu societas delinquere non potest. Trestní odpovědnost právnických osob byla do českého právního řádu zavedena prostřednictvím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZTPO“), který nabyl platnosti dne 27.10.2011 a účinnosti poté dne 01.01.2012. ZTPO zakotvuje trestní odpovědnost všech právnických osob (zde lze spatřovat onen průnik s jiným právním odvětvím – občanským právem, které se zabývá otázkou vzniku a existence právnické osoby) s výjimkou České republiky a územně samosprávných celků při výkonu veřejné moci. Aby bylo možné hovořit o trestní odpovědnosti pobočného spolku, je nejprve nutné vyjít z občanskoprávních norem, které založení, vznik a existenci pobočného spolku upravují. Bez občanskoprávních norem bychom tak nemohli pobočný spolek vůbec definovat a uchopit, pročež by nebylo možné konstatovat, zdali je pobočný spolek per se trestně odpovědný, zdali je možné mu uložit trest jako jakékoli jiné právnické osobě a zdali při případném ukládání trestu pobočnému spolku je důležitým atributem skutečnost, že jeho právní osobnost je odvozena od právní osobnosti spolku hlavního.

Související projekty

• Vybrané aspekty trestního práva hmotného a procesního v komparativním pohledu