Poutníci, běženci, poustevníci

• Autoři: HAVLÍK Vladimír
• Rok publikování: 2019
• Druh: Prezentace v oblasti umění
• Fakulta / Pracoviště MU: Pedagogická fakulta
• Popis: Projekt Poutníci, běženci, poustevníci, na kterém participuje téměř čtyřicet umělců, volně navazuje na cyklus tří kolektivních výstav (Písmo ve výtvarném umění, Hudba ve výtvarném umění a Cesta světla – mýty, filozofie a spiritualita ve výtvarném umění) probíhajících v Kolíně 1995 – 2012 a ukazuje, že k fenoménu poutnictví, spojenému mnohdy s nebývalou vnímavostí ke kráse krajiny i její posvátnosti a reflektovanému zejména různými proudy filosofie, literatury i umění evropského romantismu, se celá řada umělců vrací i dnes. Jejich vztah k cestě, ke krajině, ale také k otázkám společenského vyloučení a osamění, které člověka na jeho pouti, ať už té dobrovolné nebo vynucené, často provází, je velmi individuální. Výstava tak mapuje heterogenní škálu uměleckých přístupů a naznačuje, že mnozí z vystavujících nejen akceptovali trendy prosazující se od 2. poloviny 20. století v rámci evropského uměleckého kontextu, ale tvořili především pod vlivem vlastních zkušeností a prožitků. Zatímco některé formy akčního a konceptuálního umění přistupují ke krajině jako k místu vhodnému pro experiment i realizaci pomíjivých eventů, nejednou sloužících také k ekologicko-společenské kritice, tak osobní deníkové zápisy některých autorů většinou odráží i hluboké vnitřní prožitky a souznění s přírodou. Vedle realistických záznamů konkrétních událostí, historických či fiktivních postav, množství umělců pracuje s abstrahovanou zkratkou nebo symbolem, s objektem a klasickou malbou nebo s fotografií či s manipulovanými snímky. Povahu několika děl do určité míry určuje rovněž vlastní zkušenost autorů s emigrací, nemožnost svobodně tvořit či jejich rozhodnutí odejít a pracovat solitérně v ústraní mimo hlavní umělecké proudy. Výstava je příběhem o cestách v doslovném i přeneseném významu, ale komentuje do určité míry rovněž důsledky problémů, s nimiž se v současné době celosvětové mobility a konzumu, potýkáme zcela naplno, a jejichž podstatu už v roce 1861 vystihl americký básník, filosof, poustevník i poutník David Thoreau ve své práci Chůze, když vyjádřil názor, že lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu.