Informace o publikaci

Pneumonie spojené se zdravotní péčí u pacientů v intenzivní péči - optimální nastavení iniciální empirické antimikrobiální terapie: výsledky multicentrické observační studie

Autoři	HERKEL T. UVIZL R. KOLAR M. SEDLAKOVA M. H. ADAMUS M. DOUBRAVSKA L. GABRHELIK T. PUDOVA V. LANGOVA K. ZAZULA R. REZAC T. MORAVEC M. CERMAK P. SEVCIK P. STAŠEK Jan ŠEVČÍKOVÁ Alena HANSLIANOVÁ Markéta TUREK Z. CERNY V. PATEROVA P.
Rok publikování	2017
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Anesteziologie a intenzivní medicína
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
www	https://www.prolekare.cz/casopisy/anesteziologie-intenzivni-medicina/2017-3/pneumonie-spojene-se-zdravotni-peci-u-pacientu-v-intenzivni-peci-optimalni-nastaveni-inicialni-empiricke-antimikrobialni-terapie-vysledky-multicentricke-observacni-studie-61366
Klíčová slova	nosocomial infections; hospital acquired pneumonia; initial empirical antibiotic therapy; epidemiology; pneumonia
Popis	Cíl: Studie je zaměřena na získání recentních epidemiologických údajů o „Hospital Acquired Pneumonia (HAP)“ u pacientů v intenzivní péči pro určení vhodného postupu pro empirickou antimikrobiální terapii. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny; Anesteziologicko resuscitační oddělení. Typ studie a metoda: Studie byla navržena jako prospektivní, multicentrická a observační. Zachycené spektrum bakteriálních původců, včetně určení citlivosti k antimikrobiálním přípravkům, bylo porovnáno s referenčním postupem iniciální empirické antibiotické terapie u časné a pozdní HAP. Výsledky: Bylo zařazeno 317 pacientů, po zhodnocení úplnosti dat soubor obsahoval 201 pacienta, 159 mužů a 42 žen. Průměrný věk 59,9 roku let. Získáno bylo 260 validních vzorků sekretu z dolních cest dýchacích. Časná HAP byla zachycena u 26 (12,9 %), pozdní u 175 (87,1 %) pacientů. DNA analýzou byl u většiny původců HAP (74,0 %) prokázán jedinečný restrikční profil. Adekvátní empirická iniciální antibiotická terapie byla zaznamenána u 59,7 % pacientů. Bylo identifikováno celkem 22 bakteriálních species jako etiologických agens, pouze u 6 z nich byla četnost záchytu vyšší než 5 % (Klebsiella pneumoniae – 20,4 %, Pseudomonas aeruginosa – 20,0 %, Escherichia coli – 10,8 %, Enterobacter spp. – 8,1 %, Staphylococcus aureus – 6,2 % a Burkholderia cepacia komplex – 5,8 %). Převažovaly gramnegativní bakterie (86,1 %). U pacientů s časnou HAP byl významně vyšší výskyt kmenů Staphylococcus aureus (26,9 %) a Haemophilus influenzae (15,4 %). U pozdní HAP dominovaly kmeny Pseudomonas aeruginosa (21,8%) a Klebsiella pneumoniae (21,4 %). Závěr: Referenční postup iniciální empirické antibiotické terapie časné a pozdní HAP vyhovuje zachycenému spektru bakteriálních původců a jejich citlivosti k antimikrobiálním přípravkům u sledované skupiny pacientů.