Informace o publikaci
Výuka finanční gramotnosti na základních školách pohledem učitelů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Finanční gramotnost je jednou z kompetencí, jenž má být rozvíjená ve formálním vzdělávání. Alespoň deklaratorně to platí již od roku 2013, kdy bylo finanční vzdělávání implementováno do nově pojatého rámcového vzdělávacího programu. Finanční gramotnost přispívá k ekonomickému rozvoji společnosti a předchází potenciálním individuálním ekonomickým problémům. Potřebu rozvíjení finanční gramotnosti lze identifikovat již před rokem 2010, v podobě různých strategických dokumentů, nicméně v tomto roce byla přijata Národní strategie finančního vzdělávání. Ta byla v roce 2020, po deseti letech, aktualizována. Finanční vzdělávání a finanční gramotnost je tedy ve vzdělávací politice České republiky relativně samostatnou oblastí a její propojení na rámcové vzdělávací programy je spíše formální. To na jednu stranu umožňuje různý přístup k uchopení problematiky finančního vzdělávání a rozvoje finanční gramotnosti na školách, na druhou stranu ale otevírá prostor pro diskusi naplňování cílů v oblasti dosahovaní standardů finanční gramotnosti u žáků. Názory na formy a metody finančního vzdělávání ve formálním vzdělávání se různí, a to jak mezi odborníky z řad aktivních aktérů podílejících se na formování vzdělávací politiky, tak mezi učiteli samotnými. Rovněž přístup škol lze označit za velice diferencovaný. Z výše uvedených důvodů, jsme se rozhodli zaměřit naši pozornost na prozkoumání situace ve 28 vybraných základních školách v Brně. Byla provedená analýza školních vzdělávacích programů těchto škol, a bylo provedeno 11 polostrukturovaných rozhovorů s učiteli na 8 školách. Cílem příspěvku je tedy charakterizovat finanční vzdělávání na základních školách. Tato charakteristika je provedená na základě výsledku uvedeného průzkumu mezi učiteli věnující se finančnímu vzdělávání, resp. výuce vedoucí k rozvoji finanční gramotnosti nebo vedoucí k naplňování standardů finanční gramotnosti žáků. Z výsledků vyplývá, že situace na základních školách je dle názorů učitelů různorodá. Učitelé se neshodují v názorech na jednotlivé oblasti ve spojitosti s finančním vzdělávání. Shodu nelze najít v tom, jestli má být finanční gramotnost samostatným předmětem, nebo má být výuka finanční gramotnosti rozložena do vícero předmětů. Rovněž se učitelé neshodují na tom, jestli je finančnímu vzdělávání věnována dostatečná pozornost z hlediska hodnocení výuky finanční gramotnosti jako celku, časové dotace na danou výuku nebo implementace standardů finanční gramotnosti. Lze tedy konstatovat, že při finančním vzdělávání v rámci formálního vzdělávání hrají skutečně významnou roli ředitelé a učitelé základních škol, kteří jsou odpovědni za zařazení problematiky finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů a za konkrétní praktickou realizaci tohoto vzdělávání. |
| Související projekty: |