Informace o publikaci
Podíl gynekologa u přeměny transsexualismu female-to-male
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Transsexualita je stará jako lidstvo samo, ale tento syndrom poprvé popsal H. Benjamin v roce 1953. Za současné optimální řešení se považuje kombinace hormonální léčby a chirurgické korekce s cílem změnit anatomické pohlaví. V ČR jsou stanoveny pravidla a podmínky pro úřední změnu pohlaví. Ta je přípustná na základě posouzení diagnózy i prognózy Odbornou komisí pro provádění změny pohlaví transsexuálních pacientů MZ ČR. Počet projednávaných žádostí trvale narůstá (125 v roce 2018 s převahou žádostí (70) o přeměnu z ženy na muže (F-M). Přeměna ženy na muže probíhá v několika fázích. Operativní změně pohlaví předchází období tzv. RLE (real life experience) a RLT (real life test), kdy člověk činí novou zkušenost a testuje správnost svého rozhodnutí. Nejméně roční hormonální léčba testosteronem způsobí zastavení menstruace, mohutnění svalové struktury, růst ochlupení a vousů a změnu hlasu. F-M tak v době návštěvy gynekologa již vystupuje v mužské roli. Chirurgická změna pohlaví u anatomických žen začíná ablací prsou, kterou provádí plastický chirurg. Potom následuje hysterektomie s adnexektomií, eventuelně kolpektomie, kterou provádí gynekolog. Případné faloplastiky a skrotální náhrady provádí opět plastický chirurg. Techniky operační korekce ve smyslu odstranění dělohy s adnexy prošly vývojem přístupu od abdominální (do roku 2000), vaginální (do 2004), laparoskopicky asistované vaginální (do 2011) až po totální laparoskopickou hysterektomii (TLH). TLH je miniinvazívní metoda odstranění dělohy laparoskopickým přístupem s extrakcí dělohy vaginálně s použitím speciálního děložního manipulátoru a doplněním výkonu na adnexech. Výhodná je právě u transsexuálních žen s úzkou pochvou, je spojená s nižší krevní ztrátou, kratší dobou hospitalizace a rekonvalescence. Odklon od provádění kolpektomií je dán náročností operační techniky. Operatéra limituje riziko poranění okolních orgánů pochvy, močovodů, močového měchýře, uretry a rekta. Může vzniknout silné a obtížně stavitelné krvácení z paravaginálních cévních pletení. Změnou pohlaví se v České republice zabývá jen několik pracovišť. V Brně se v roce 1975 poprvé podařilo prosadit s tím související změnu jména a dokladů. Pro úřední změnu pohlaví je v ČR podmínkou odstranění dělohy. Naše pracoviště se touto problematikou zabývá od 80. let. Přeměna pohlaví oběma směry je dlouhým, složitým a nákladným procesem. Odborná komise musí pečlivě zvažovat, komu změnu trvající několik let povolit. Podíl transsexuálů F-M a M-F v populaci je poměrně vyrovnaný. Zpočátku převažovaly ženy, které chtěly být muži, poté se zdálo, že je to naopak. V posledních 5 letech opět narůstá podíl F-M. V ČR jsou zákroky plně hrazeny zdravotní pojišťovnou. V gynekologickém operačním řešení transsexualismu F-M vytlačily laparoskopické techniky, zejména TLH, výkony s abdominálním či pouze vaginálním přístupem. Provádění kolpektomie je limitováno zkušenostmi a vybavením pracoviště. |