Informace o publikaci
Podmínky realizace zákonné přeměny pracovního poměru na dobu určitou ve světle judikatury
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Právní rozhledy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Repozitář MU |
| Klíčová slova | employment relationship for fixed-term; conditions; legal presumption; precarious employment; employee; employer;Labour Code; Council Directive 1999/70 |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Článek je zaměřen na vysoce praktickou problematiku pracovních poměrů na dobu určitou, které patří mezi tzv. prekérní pracovněprávní vztahy. Význam institutu pracovního poměru na dobu určitou přitom podtrhuje skutečnost, že tyto mohou v aplikační praxi efektivně působit jakožto „brány k trvalému zaměstnání.“ Autoři v textu analyzují zákonné podmínky, za kterých dochází ke změně pracovního poměru uzavřeného mezi smluvními stranami na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou. Prezentovány jsou ve vytyčeném rámci dvě roviny, a to optikou relevantních závěrů rozhodovací praxe. Zatímco první rovina je zastoupena množinou situací, kdy k vlastnímu sjednání pracovního poměru na dobu určitou dochází contra legem (v rozporu se zákoníkem práce presumovanými materiálními kritérii), rovina druhá předpokládá proaktivní jednání zaměstnance (a současnou pasivitu, resp. nikoli dostatečnou aktivitu zaměstnavatele), jenž nadále pokračuje ve vykonávání práce i po uplynutí sjednané doby trvání pracovního poměru. S přihlédnutím ke skutečnosti, že recentní rozhodnutí vrcholných soudních instancí (vztahující se především k první nastíněné rovině) velkou měrou přispěla k poněkud disonantnímu stavu de lege lata, nabízí se předestřít zamyšlení nad aktuálními perspektivami v souvislosti s vhodným následujícím vývojem de lege ferenda. |