Informace o publikaci
Co znamená vyloučení účasti ekologických spolků pro rozhodovací praxi správních soudů (reflexe nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/17)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Soudní rozhledy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Repozitář MU |
| Klíčová slova | Environmental Protection; public participation; Constitutional Court; Aarhus Convention |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Vyloučení ekologických spolků z některých povolovacích řízení, ve kterých dochází k dotčení přírody a krajiny, vzbudilo v roce 2017 velké emoce. Deklarovaná odveta občanské společnosti za uplatňování participativních práv se navíc dočkala posouzení Ústavním soudem až více než 3 roky po podání návrhu skupiny senátorů, přičemž odůvodnění nálezu z 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17, kvalitou zdaleka neodpovídá dlouhé „čekací době“. Tento článek se proto pokouší upozornit na sporné body odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/17 a zároveň shrnout otázky, které zůstávají otevřené, ačkoliv jsou zásadní z hlediska rozhodovací praxe, a to i ve vztahu k nové právní úpravě, kterou přinesla rekodifikace veřejného stavebního práva. Autoři dospívají k závěru, že způsob, jakým Ústavní soud k přezkumu omezení participativních práv spolků přistoupil, vyvolávají řadu otázek. Argumentace Ústavního soudu se jeví zjednodušující a nedůsledná, nadřazující zájem na rychlosti rozhodování nad jeho kvalitou. Takže se do polemiky s ní již pouštějí obecné soudy. Ústavní soud nebyl v jednoduché pozici, protože posuzoval změnu nezdůvodněnou, nesystematickou, uživatelsky nepřívětivou (pro žalobce-neúčastníky i pro stavebníky) a pro soudy zatěžující. Zákonodárce de facto žádá, aby soudy přebraly roli správních orgánů, ale jak trefně poznamenává odlišné stanovisko, na takové nenadálé břímě nejsou připravené. Zvýšené nároky na odbornost soudního přezkumu mohou vést k častějšímu využívání znaleckých posudků a být jedním z podnětů ke specializaci soudců či dokonce soudů. |