Vliv organizace státní správy na (místní) příslušnost soudů ve správním soudnictví

• Autoři: POTĚŠIL Lukáš
• Rok publikování: 2021
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Acta Universitatis Carolinae/Iuridica
• Fakulta / Pracoviště MU: Právnická fakulta
• www: Open access časopisu
• Doi: http://dx.doi.org/10.14712/23366478.2021.42
• Klíčová slova: organisation of state administration; administrative justice; local jurisdiction
• Popis: Cílem tohoto příspěvku je poukázat na uskutečněné proměny v organizaci státní správy z pohledu správního soudnictví a jeho místní příslušnosti, a to i v širších souvislostech. Za tím účelem by příspěvek měl zodpovědět základní otázku, zda vůbec a pokud ano, tak jak spolu souvisí, nebo se dokonce vzájemně ovlivňuje, organizace státní správy (z pohledu územní působnosti správních orgánů) a organizace správních soudů (z pohledu jejich místní příslušnosti). V této souvislosti se nabízí úvaha, zda by organizace správního soudnictví měla (ná)sledovat organizaci státní správy jako takovou a její trendy, nebo dokonce přesně naopak, jakož i, zda by oba fenomény na sobě neměly být spíše nezávislé. Z tohoto důvodu příspěvek ponechává stranou organizaci samosprávy, která je dosti specifická. Výše uvedené skutečnosti jsou přitom aktuální a podstatné. Vycházíme-li z instrumentálního pojetí správního práva, jakožto souhrnu právních prostředků k ochraně subjektivních práv jednotlivců, je otázka soudní kontroly a přístupu k soudu velmi důležitá. Příspěvek shrnuje problematiku kritérií pro určení místní příslušnosti správních soudů, jejíž právní úprava prošla určitým vývojem, podobně, jako se vyvíjela právní úprava organizace státní správy. Otázkou je, zda lze vysledovat nějaké společné ukazatele. Zatímco „organizační“ změny ve správním soudnictví dosud sledovaly primárně zmírnění přetížení správního úseku Městského soudu v Praze, ne vždy těmto snahám odpovídaly legislativní aktivity na úrovni organizace státní správy, v jistých ohledech je dokonce přímo popíraly. Tím se nastoluje otázka racionality norem správního práva, jakož i jejich vnitřní systémové soudržnosti a předvídatelnosti. Zkoumaná problematika nemá jen ryze praktický nádech, jako jsou kritéria pro určení místní příslušnosti správního soudu. Souvisí to s celkovým stavem jak státní správy, tak i správního soudnictví a jejich organizace, a nabízí se řada otázek obecnější povahy, jako je formální i neformální působení „svého“ krajského soudu na správní orgány v obvodu jeho působnosti, vliv jejich judikatury na „místní správní právo“, otázka dostupnosti správních soudů, resp. přístupu k nim, jakož i jejich zatížení. Příspěvek celkově pojednává o tom, zda lze najít nějaký vztah, potažmo spíše důsledky, plynoucí z územní působnosti správních orgánů, vyplývající ovšem z podoby organizace státní správy, a jemu posléze (ne)odpovídající místní příslušnosti správního soudnictví. Zmíněny budou i možné úvahy de lege ferenda z hlediska organizace a místní příslušnosti správního soudnictví.