Informace o publikaci
Vliv Prahy a českých učenců na lužickosrbské národní snahy v 19. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Hlavním tématem příspěvku je vliv českých vzdělanců a pražského prostředí na lužickosrbské národní snahy, a to zejména v poslední třetině 19. století. Výraznou roli při formování myšlenek lužickosrbských národních buditelů mělo prostředí pražského Lužického semináře v Praze na Malé Straně, kde sídlili katoličtí lužickosrbští adepti bohosloví. Právě tam získaly inspiraci pro svou následující buditelskou činnost doma v Sasku mnohé z důležitých postav lužickosrbského národního hnutí, jako byli např. Jan Pětr Jordan, Michał Hórnik nebo Jakub Bart-Ćišinski. Na jejich následnou vědeckou práci měli nemalý vliv Češi a Slováci, kteří jim v Lužickém semináři poskytli důležité metodické pokyny z oblasti slovanské jazykovědy a literatury (hlavně Josef Dobrovský, Václav Hanka a Martin Hattala). V oblasti kulturní a vědecké činnosti poskytovali rady Lužickým Srbům od čtyřicátých let 19. století další přední čeští národní buditelé a učenci, jako František Ladislav Čelakovský, Jan Evangelista Purkyně nebo František Palacký. Za vrcholnou etapu podpory lužickosrbského národního hnutí lze pokládat období od poloviny osmdesátých let 19. století, kdy do národních snah Lužických zasáhl svou rozsáhlou sorabistickou činností především pedagog, slavista a básník Adolf Černý, ale také např. i muzikolog, etnograf a malíř Ludvík Kuba. |