Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Imagining Religion in the Czech Republic: Anthropological Perspectives
Název česky | Představy náboženství v České republice: antropologické perspektivy |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2021 |
Druh | Odborná kniha |
Citace | |
Popis | Kniha Imagining Religion in the Czech Republic: Antropological Perspectives je rozdělena do dvou částí. První část je teoretickým pojednáním, které zkoumá pojem lidských univerzálií ve společenských vědách, zejména v oblasti kulturní antropologie, psychologie a lingvistiky, a propojuje je s oblastí kognitivních věd. Myšlenka univerzálních rysů lidského myšlení se objevuje ve společenských vědách v průběhu celé jejich historie. Tato část knihy je zaměřena na problematiku zkoumání procesů konceptualizací, kategorizací a klasifikací v lidském myšlení z pohledu sociálních a psychologických věd. Přináší pohled na dichotomii "kultury" a "přírody" v kulturní antropologii a příbuzných disciplínách, stejně jako vhled do problematiky karteziánského dualismu těla a mysli. Kniha ukazuje, že to, co chápeme jako "kulturní" a "přírodní" či "přirozené", je nezbytně ve vztahu vzájemné závislosti a podmíněnosti. Poslední kapitoly první části se zabývají tématy konceptualizace, klasifikace a kategorizace druhů či typů lidských identit, jakož i konceptem psychologického esencialismu. Tyto kapitoly se zaměřují na pojetí nábožensky interpretovaných identit z perspektivy společenských věd obecně a vědy o náboženství zvláště. Druhá část knihy zkoumá religiozitu v moderní české společnosti. Hlavní myšlenkou je, že současná česká religiozita či relativně malá míra náboženskosti v české společnosti jsou často interpretovány úzce z hlediska sociálně a kulturně pojatých faktorů. Opomíjeny byly další možné faktory - například neuropsychologické či kognitivně psychologické aspekty, které mohou ovlivňovat konceptualizaci nábožensky interpretovaných identit v české společnosti. Takto chápaná konceptualizace religiozity je pak zkoumána ve vztahu k "paradigmatu světových náboženství", klasifikačnímu schématu, které obvykle zahrnuje široké náboženské tradice judaismu, křesťanství, islámu, hinduismu a buddhismu. Jak ukazuje analýza rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělávání, paradigma světových náboženství je základem výuky o náboženstvích v českém školství. Toto paradigma, tvořené reifikovanými koncepty náboženských tradic, poskytuje základ pro esencializovanou konceptualizaci nábožensky interpretovaných identit. To znamená, že nejen vědecký výzkum české religiozity, ale ani výuka o náboženství v českém vzdělávacím systému nezohledňují kognitivní perspektivy fungování konceptualizací, kategorizací a klasifikací. Kniha se pokouší poskytnout podnět k rozšíření perspektivy při výzkumu a výuce o náboženství v české společnosti zvláště a obecně v současné společnosti. Koncepty, kategorie a klasifikace nejsou ani tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát, ani nejsou čistě sociokulturními konstrukty bez vlivu "biologických" faktorů. Z toho vyplývá, že při výzkumu náboženství v moderní společnosti je nezbytné zohlednit nejnovější poznatky kognitivních věd, evoluční psychologie a dalších relevantních oborů. |