"Měřítko vytváří jev": k pojetí obsahů a funkcí náboženství ve výzkumech religiozity v současné české společnosti

• Autoři: HAVLÍČEK Jakub
• Rok publikování: 2019
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Religio: Revue pro religionistiku
• www: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/141548/2_Religio_27-2019-1_11.pdf?sequence=1
• Klíčová slova: Czech Republic, religion, conceptualization, spirituality, belief, identity, functional characteristics, substantial characteristics
• Popis: Článek se zaměřuje na konceptualizace náboženství v současné české společnosti z religionistické perspektivy. Článek dále rozvíjí závěry, k nimž ve své zásadní analýze publikované v roce 2014 dospěli Veronika Hásová a Jan Váně: ti určili a kvantifikovali náboženské proměnné, identifikátory či charakteristiky, které jsou používány ve výzkumech religiozity v českém prostředí. Nejčastěji užívané proměnné a jejich charakteristiky lze rozdělit do dvou základních kategorií: na funkcionální (náboženská příslušnost, návštěvnost bohoslužeb) a substanciální (víra v různě definované náboženské jevy). Ukazuje se, že výsledky a závěry analýz religiozity v českém prostředí zásadním způsobem závisí na tom, jak jsou funkcionální a substanciální proměnné pojaty. Funkcionální charakteristiky náboženské příslušnosti, chápané ve smyslu členství v či přihlášení se k určité církvi anebo denominaci, vedou obvykle k závěru o nízké míře náboženskosti. Podporují tak rozšířený závěr, že v současném českém sociokulturním prostředí nehrají náboženství a nábožensky vykládané identity podstatnější úlohu. Jiné průzkumy, které využívají alternativní formy konceptualizace nábožensky vykládaných identit, naopak poukazují na přetrvávající význam náboženství, například v souvislosti s postoji a hodnotami respondentů. Navíc témata spojená s náboženstvími stále tvoří náplň řady debat ve veřejné sféře české společnosti, například v médiích. Pokud jde o substanciální charakteristiky víry v různé náboženské jevy, zásadní význam má určení objektu této víry. Jak dokládají výzkumy náboženskosti, respondenti častěji vyjadřují víru v různé jevy spojené s tzv. alternativní religiozitou či spiritualitou. Ukazuje se, že způsoby konceptualizace náboženství v průzkumech religiozity v současné české společnosti neberou příliš v potaz dynamiku změn náboženskosti v moderních společnostech. Nejsou dostatečně zohledňovány posuny, k nimž ve společnosti dochází, pokud jde o změny obsahů a funkcí nábožensky vykládaných skutečností, zkušeností a norem. Kritické přezkoumání proměnných ve výzkumech religiozity a způsobů konceptualizace náboženství v těchto průzkumech vede k přehodnocení rozšířených závěrů o nenáboženské, k náboženství lhostejné či sekularizované povaze současného českého sociokulturního prostředí.