Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Habitatové nároky rypošovitých: chybějící článek k vyřešení evoluce sociality?
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2023 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Citace | |
Popis | Rypoši jsou pozoruhodní podzemní hlodavci obývající subsaharskou Afriku. Žijí v složitých systémech podzemních chodeb, které si hloubí za účelem lokalizace podzemních zásobních orgánů rostlin, jejich hlavní potravy, hledání sexuálních partnerů i disperze. Je překvapivé, že se v rámci této relativně nepočetné čeledi vyskytují jak solitérní, tak i vysoce sociální druhy s rozvinutým kooperativním rozmnožováním. Právě téma evoluce sociality rypošovitých již po několik desetiletí poměrně silně rezonuje světem behaviorální evoluční biologie, přesto nebylo doposud uspokojivě vyřešeno. Existují dvě základní konkurenční hypotézy lišící se v odpovědi na otázku, zda je socialita v rámci rypošovitých ancestrálním nebo odvozeným znakem. Nejrozšířenější teorie ekologických omezení (Arididy food-distribution hypothesis), předpokládá, že socialita je odvozeným znakem a vyvinula se v oblastech s neprediktabilními srážkami a shlukovitou nabídkou potravy. Hypotéza fylogenetického omezení (Hypothesis of phylogenetic constraints) naopak považuje socialitu za ancestrální znak, který následně umožnil kolonizaci nehostinných aridních habitatů. K uspokojivému ověření těchto dvou hypotéz je nezbytné porovnat údaje o ekologických podmínkách z reprezentativních biotopů solitérních a sociálních druhů rypošů napříč celou čeledí. Cílem naší práce bylo nashromáždit a porovnat ekologické charakteristiky habitatů obývaných solitérními i sociálními rypoši napříč jejich areálem rozšíření. Zaměřili jsme se na tvrdost a vlhkost půdy, obsah půdního skeletu, biomasu, densitu a distribuce potravy. Očekávali jsme, že se sociální rypoši budou více vyskytovat v habitaty se shlukovitě distribuovanou potravou o celkově nižší potravní nabídce a hůře zpracovatelné půdě než rypoši solitérní. Výsledky ordinačních analýz to nicméně jednoznačně neukazují, indikují spíše velké překryvy v ekologických podmínkách mezi druhy. |