Informace o publikaci

Religious Memory and Transmission of Knowledge on Religions through Education. The Case of Education System in the Czech Republic

Název česky	Náboženská paměť a předávání znalostí o náboženstvích prostřednictvím vzdělávání. Případ vzdělávacího systému v České republice
Autoři	HAVLÍČEK Jakub
Rok publikování	2016
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Pantheon
Citace
Klíčová slova	Czech Republic, Czech society, Education Act, education, Law on Churches, memory, public sphere, religion, religious memory, secularization, theory of religious economy
Popis	Příspěvek se zabývá způsoby, jakými se v České republice prostřednictvím vzdělávacího systému znovu vytváří náboženská paměť. Článek shrnuje pojetí náboženské paměti, jak ji definoval D. Hervieu-Léger. Článek definuje dva odlišné, ale zároveň vzájemně propojené aspekty náboženské paměti: náboženské vědění a vědění o náboženství. Náboženské vědění je soubor informací viděný perspektivou konkrétní náboženské tradice, vědění o náboženstvích zahrnuje veškeré informace na téma náboženství. Náboženská paměť je re-produkována různými činiteli - systém vzdělávání představuje jeden z těchto kanálů, jimiž je reprodukována. Článek bere v úvahu dva aspekty procesu reprodukce náboženské paměti prostřednictvím vzdělávání: normativní a praktický. Článek zkoumá dvě právní normy upravující přístup náboženských organizací do školského systému: školský zákon a zákon o církvích. Zákony stanovují stejné požadavky pro všechny církve. Ve skutečnosti ne všechny církve, které mají zájem o získání zvláštních práv, včetně přístupu do školského systému, mohou splnit přísné požadavky. Zákonné požadavky znevýhodňují alternativní náboženství a menší náboženské skupiny. Při použití ekonomického přístupu článek zjišťuje, že konkurence církví na náboženském trhu není zcela volná. Právní praxe umožňuje českému státu udržet si kontrolu nad procesem udržování náboženské paměti prostřednictvím státního školského systému. Je to dobrý příklad státní kontroly nad autorizovanou pamětí, která umožňuje udržovat pocit historické kontinuity ve společnosti. Obraz moderní české společnosti jako sekularizované, nenáboženské či dokonce ateistické může být příliš zjednodušený, neboť náboženství a stát v rámci veřejné sféry české společnosti živě interferují.