Informace o publikaci
Religion and Politics in the Czech Republic: The Roman Catholic Church and the State
| Název česky | Náboženství a politika v České republice: Římskokatolická církev a stát |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | International Journal of Social Science Studies |
| Citace | |
| Doi | http://dx.doi.org/10.11114/ijsss.v1i2.145 |
| Klíčová slova | religion, sociology of religion, Roman Catholic Church, Czech Republic, church property, St. Vitus Cathedral, Church Property Restitution Bill, religion and politics, secularization, theory of secularization, collective memory |
| Popis | Cílem této práce je popsat a analyzovat postavení organizovaných, institucionalizovaných náboženství v České republice. Zaměřuje se na roli organizovaného náboženství ve veřejné sféře české společnosti, přičemž zvláštní pozornost věnuje roli římskokatolické církve. Hlavní cíl práce spočívá v popisu sekularizace v české společnosti, a to jak na mikroúrovni (individuální úroveň sekularizace), tak na makroúrovni (společenská úroveň sekularizace). Srovnání obou úrovní odhaluje rozpor: individuální úroveň sekularizace lze považovat za relativně vysokou, zatímco na společenské úrovni náboženství přetrvává a několikrát se dostává do veřejné diskuse. Komparace obou úrovní sekularizace vychází z teorie Karla Dobbelaereho. Vychází z Dobbelaereho teze o nutnosti rozlišovat různorodost procesů spojených se sekularizací na různých úrovních společnosti. Cílem příspěvku je poskytnout vysvětlující teoretický rámec pro zdánlivě paradoxní situaci, kdy náboženství hraje v rámci vysoce sekularizované české společnosti na celospolečenské úrovni stále nezanedbatelnou roli. Popis individuální úrovně sekularizace v České republice v tomto příspěvku vychází z posledních sčítání lidu provedených Českým statistickým úřadem. Dostupné statistické údaje ukazují vysokou míru individuální sekularizace v rámci české společnosti: ukazatele religiozity ve vztahu k organizovaným formám náboženství (hlásání náboženství, příslušnost k náboženské společnosti a návštěva kostela) klesají. Přesto organizované náboženství nadále ovlivňuje veřejnou sféru české společnosti, jak ukazují případy právního boje o vlastnictví svatovítské katedrály v Praze a zákona o restitucích církevního majetku. Výsledky analýzy jsou diskutovány ve vztahu ke konceptu sekularizace a ke konceptu kolektivní paměti. Koncept sekularizace vysvětluje tendence k oddělení státu a náboženství a také pokles významu náboženství na individuální úrovni. Koncept kolektivní paměti poskytuje vysvětlení snah sekulárního státu o zachování a posílení role náboženství. |