Informace o publikaci
Město a stres: na hraně časové svobody a chudoby
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Ačkoliv život ve městě přináší jeho obyvatelům a uživatelům řadu výhod, jedná se zároveň o zdroj řady stresových situací, jež mohou v některých případech vést až k úzkostem, depresím či jiným nemocem. Tyto situace jsou přitom podmíněny faktory fyzickými, psychickými i sociálními. A vzhledem k tomu, že je v dnešní době kvalita života a well-being obyvatel pro mnoho měst důležitým tématem, je důležité poukazovat na situace, z nichž nižší či vyšší nespokojenost s životem ve městě pramení. A zatímco výzkumy na poli psychogeografie a neurourbanismu nejsou v zahraničí zcela novou záležitostí, v českém prostředí nebyla dosud těmto disciplínám dávána velká pozornost. Cílem tohoto příspěvku je tedy na datech ze semistrukturovaných rozhovorů s lidmi žijícími a pracujícími na území města Brna poukázat na vztah městského prostoru a stresu. Stres je zde přitom nahlížen jako subjektivně vnímaná reakce na vnější podněty, které způsobují negativní zatížení jedince. Ale i přes všechny individuálně podmíněné okolnosti, městem generované stresové situace mají svůj jasný časoprostor. Ten je podmíněn nejen denními rytmy spojenými s dojížďkou, ale i bariérovostí městského prostoru či jeho přesyceností vjemy. Rozličné spektrum časoprostorových stresových situací však vede u komunikačních partnerů k balancování mezi časovou svobodou a chudobou. Zatímco městským prostorem podmíněná časová svoboda a s ní spojené situace vedou k poklesu prožívaného stresu, situace, které vedou k časové chudobě, jsou naopak významným stresorem. To, zda bude komunikačními partnery prožívána časová svoboda či chudoba a s ní spojená míra stresu, závisí mimo jiné na volbě dopravního prostředku, ujeté vzdálenosti, ale i interakci s druhými lidmi. Aby tedy bylo možné pochopit, odkud stres v městském prostoru pramení, je nutné sledovat nejen charakter jednotlivých časů a prostorů, ale zejména vztahy, které se v nich odehrávají, a to nejen na individuální úrovni, ale také na té interpersonální. |