Informace o publikaci
WEYR, F. Filozofie, politika a právo: studie z let 1948–1951
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Editorství odborné knihy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Františka Weyra (*1879–†1951) lze bez pochyb považovat za nejvýznamnější osobnost v historii Právnické fakulty Masarykovy univerzity a za nejvýznamnějšího českého právníka první poloviny dvacátého století. Během svého života napsal několik monografií, desítky odborných článků a stovky příspěvků do novin. Aby badatelská veřejnost získala na Františka Weyra a jeho dílo komplexní pohled, vychází nyní tato jeho poslední nevydaná kniha s titulem Filozofie, politika a právo. Studie z let 1948–1951. Při čtení této Weyrovy knihy jsou na první pohled patrné jeho hluboké filozofické znalosti, antikou počínaje a filozofickými díly autorů první poloviny dvacátého století konče. Těžištěm Weyrových znalostí byla samozřejmě německá filozofie na čele s jeho celoživotním vzorem Arthurem Schopenhauerem. Weyr se do určité míry ztotožňuje se Schopenhauerovým pohledem na svět, protože oba sdíleli pesimistický postoj k životu. Po únoru 1948 se Weyrův pesimismus ještě prohloubil, což bylo způsobeno jak tíživou materiální situací, se kterou se musel potýkat, tak zdrcující kritikou jeho normativní teorie ze strany přívrženců nového režimu v oblasti právních věd. Většinou kapitol knihy se prolíná kritika nových poměrů ve vědě po roce 1948, kritika politiky, socialistického zřízení a především marxisticko-leninské ideologie. Čtenáře možná překvapí, že Weyr byl znalcem jak klíčových děl marxismu- -leninismu, tak měl načteny práce, které v Československu v této oblasti vycházely po roce 1945. Právě tyto podrobil zdrcující kritice až zesměšnění, aby poukázal na jejich nevědecký základ. Z rukopisu je tak místy patrné i Weyrovo hluboké opovržení těmi, kdo v nových poměrech udávali tón v právní vědě. Zároveň se Weyr v této knize ostře vymezuje vůči německému nacismu, italskému fašismu a sovětskému komunismu, tedy vůči všem třem totalitním režimům, které se prosadily ve dvacátém století a které brojily proti normativní teorii (ryzí nauce právní). |