Informace o publikaci
Odporovací spojovací prostředky v barokní češtině
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Komunikace - styl - text |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Jazykověda |
| Klíčová slova | conjunction; devolopment of the Czech language; the Czech language of baroque period |
| Popis | Základní spojkou odporovacího vztahu je "ale", jeho ekvivalentem "než"; výrazy (prostředky, slova) "však, avšak, ale však" se uplatňují jako spojovací prostředky korektury očekávání (však si ještě ponechává zbytky příslovečného významu); adverzativní vztah může signalizovat také výraz "předce" (jinak stále ještě mající význam ?kupředu, stále?); "leč" má status hypotaktické výjimkové spojky; pod vzorem latinských konstrukcí "quidem ? sed/tamen" se objevují české ekvivalenty prvního "quidem": "sice, ovšem, pravda, arci"; jako základní spojka korektury neplatného/neadekvátního se etablovalo "nýbrž" (zcela výjimečně mající platnost stupňovací); rovněž odporovací spojka "alebrž" se takřka neužívá; naproti tomu poměrně často doložená spojka "anobrž" je stupňovací. |