Geomorfologický vývoj jihomoravských niv

• Autoři: KOLEJKA Jaromír
• Rok publikování: 2004
• Druh: Kapitola v knize
• Fakulta / Pracoviště MU: Pedagogická fakulta
• Popis: Vývoj zájmové oblasti niv na řece Dyji pod Novými Mlýny a v Pomoraví pod Hodonínem je do dnešní podoby začal koncem staršího kvartéru. Do poklesové oblasti dnešního Dolnomoravského úvalu - neogenní sedimentární pánve - vstupovaly dva hlavní toky: Pra-Dyje s přítokem Moravou od SZ z prostoru Vyškovské brány a Pra-Dřevnice z horských masívů Moravsko-slovenských Karpat od SV. Raně pleistocénní hrubě opracované štěrky až písky nejprve vyplnily dno sedimentární pánve (mocnost kvartérní výplně až 55 m), později vytvořily plošně rozsáhlé pokryvy v tehdejším údolním dně. Zatímco Pra-Dyje přinášela pestrou směs valounů pocházejících z hornin Českého masívu, nejstarší pleistocénní sedimenty dnešního Pomoraví pocházejí výhradně z karpatských flyšových hornin. Teprve ve středním pleistocénu - v glaciálu riss cca 250 000 let BP - dochází k otevření Napajedelské brány a Nová-Morava začíná přinášet od S do úvalu, resp. údolí Pra-Dřevnice sedimenty tvořené mj. jesenickými horninami. Chladná období byla periodami střídání ukládání následovanými erozním odnosem. Období poledové, tedy holocén je tak obdobím relativního sedimentačního klidu, kdy dochází k postupnému ukládání typických sedimentů v období od cca 3500 BP. V průběhu věků se v údolí Dyje pod Dolními Věstonicemi uložilo až 6-8 m mocné souvrství "povodňových hlín", v dolním Pomoraví až 8-10 m. Místy nad "povodňové hlíny" ostrůvkovitě vyčnívají tzv. "hrúdy" tvořené vátými písky.