Informace o publikaci
Extrakce v ortodontické léčbě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Interdental Zborník prednášok |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | ORL, oftalmologie, stomatologie |
| Klíčová slova | extraction; orthodontic treatment |
| Popis | Extrakce jsou využívány jako součást ortodontické léčby již od počátku ortodoncie samotné. Byly prvním prostředkem pro nápravu abnormálně postaveného zubu. S vývojem ortodontických léčebných pomůcek ztrácely na významu. Edward Angle, který je považován za zakladatele moderní ortodoncie využívající fixní ortodontické přístroje, byl zastáncem neextrakční filozofie. Věřil, že každý člověk má potenciál pro ideální vzájemný vztah všech 32 přirozených zubů, a proto extrakce z ortodontických důvodů nejsou nikdy nutné. Počátkem minulého století byla Angleova neextrakční teorie široce přijímána. V 30tých letech však byl často sledován relaps po neextrakční ortodontické léčbě. Proto Charles Tweed, jeden z posledních Angleových žáků, začal prosazovat extrakce čtyř premolárů. Ukázalo se, že výsledky této léčby jsou stabilnější.To vedlo k tomu, že v 60tých letech bylo více než 60 % ortodontických pacientů léčeno extrakčně. V dalších letech se však ukázalo, že ani extrakce nezaručí stabilitu výsledku ortodontické léčby. Kontroverzní úvahy o potřebě extrakcí přetrvávají dodnes. Extrakcí zubu se získá prostor, který může být využit pro vyrovnání stěsnání nebo protruze zubů, ale také pro korekci vzájemného vztahu čelistí. Zároveň však extrakce představuje ztrátu často zdravého zubu. Proto musí být u každého pacienta v rámci diagnostiky a plánování léčby ortodontické anomálie pečlivě zvažovány jednotlivé alternativy léčby, včetně nutných extrakcí. Nejčastějším typem jsou symetrické extrakce premolárů. U pacientů s II. třídou dle Anglea poskytnou extrakce premolárů prostor pro zařazení špičáků do I. třídy dle Anglea, pro vyrovnání stěsnání frontálních zubů a pro úpravu zvětšeného incizálního schůdku. V asymetrických případech je možné indikovat extrakce asymetricky. V dolní čelisti může být extrakce jednoho řezáku alternativou k extrakcím premolárů. Extrakce zubu ve frontální oblasti dolní čelisti má však pouze několik určitých indikací. V nesprávně indikovaných případech vede k neestetickému a nestabilnímu výsledku léčby. U dospělých pacientů se snažíme při plánování ortodontické léčby respektovat jejich individuální potřeby a zvažujeme nestandardní extrakční postupy. Jednotlivé výše uvedené extrakční postupy, jejich výhody a nevýhody jsou dokumentovány konkrétními kasuistickými případy. Práce je podporována projektem Stomatologického výzkumného centra č. 1M0528. |
| Související projekty: |