Kolísání agentivního a inchoativního čtení u reflexivních konstrukcí v češtině a v němčině

• Autoři: WAGNER Roland
• Rok publikování: 2008
• Druh: Vyžádané přednášky
• Fakulta / Pracoviště MU: Pedagogická fakulta
• Popis: Reflexivizace způsobuje v nejrůznějších jazycích u jistých predikátů změny v sémantické struktuře. Původně agentivní, resp. kauzativní predikát se mění v inchoativní predikát vyjadřující spontánní změnu stavu implikovaného aktantu (srov. např. Vláda zvýšila daně vs. Daně se zvýšily). Tento jev je poměrně dobře popsán pod různými nálepkami, jako např. dekauzativizace (Grepl/Karlík 1983), antikauzativizace (Haspelmath 1993) nebo aktantová derivace (Plungjan 2003). Pozoruhodné je, že (a) reflexivizace nemá u všech predikátů stejného jazyka stejný dekauzativní účinek (Petr se oholil nevyjadřuje spontánní změnu stavu v Petrovi, ale cílenou aktivitu tohoto participantu) a také nemá nutně (b) ten stejný dekauzativní účinek ve všech jazycích, i když se jedná o ekvivalentní predikáty. Ve svém příspěvku si kladu za cíl vyjasnit sémantickou podstatu dekauzativizující operace a vypátrat pravidelnosti, podle kterých se řídí sémantické dopady reflexivizace v češtině a v němčině.