Informace o publikaci
Ligovat nebo neligovat saphenofemorální junkci?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Vaskulárna medicína |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=4128...id=16. |
| Obor | Chirurgie včetně transplantologie |
| Popis | Optimální léčba křečových žil vyžaduje přesnou identifikaci zdroje žilního refluxu. Jedním z největších problémů u varixů dolních končetin je jejich rekurence, která dosahuje 65% během pěti let po chirurgickém výkonu. Nejlepší cestou k dobrým výsledkům je odstranění zdroje refluxu hned při prvém operačním výkonu. Echomapping dolní končetiny pomocí duplexní sonografie tedy může vést ke snížení procenta rekurence varixů. Duplexní sonografické mapování celé dolní končetiny je mnohem přesnější metodou než jiné způsoby vyšetření žilního systému; není však stále ještě akceptováno všemi všeobecnými a ani cévními chirurgy. U primárních varixů nestačí vyšetřit končetinu klinicky a pomocí ručního doppleru. U rekurentních varixů je vyšetření duplexní ultrasonografií naprosto nezbytné. Diskutovaným problémem je vznik angiogeneze po podvazu VSM pahýlu SFJ. Chirurgická zkušenost učí, že primární operace je často provedena nesprávně, a proto vzniká rekurence. Každý chirurg má své procento pacientů s recidivou i když je přesvědčen, že operaci provedl naprosto dokonale. Velkou roli zde hraje nutnost dokonalá znalost anatomie, žilních anatomické varienty v oblasti SFJ jsou značné a na tuto skutečnost je třeba pamatovat. Při léčbě žilní nedostatečnosti je prospěšné užívat minimálně invazivní metody a perkutánní endovenózní techniky, které zlepšují komfort pacienta a urychlují návrat k pracovní aktivitě. Endovenózní terapie VSM resp. VSP je metodou léčby refluxu se slibnými střednědobými výsledky; má však také svá úskalí, proto není vhodná pro všechny pacienty. Ze své zkušenosti musím ještě podotknout, že endovaskulární metody se provádějí mnohdy jen u pacientů u nichž nejsou rozvinuty známky CVI, (často se jedná jen o pacienty s C2.) a i tímto jsou zajisté ovlivněny příznivé výsledky těchto metod. Zastánci endovaskulárních metod, bez ligace junkcí tvrdí, že nedochází v tomto případě k neoangiogenezi. Toto ale nepotvrzuje studie Labropuolose. Crossectomie a klasický stripping zajisté i nadále zůstanou nezastupitelnou léčebnou metodou pro určitou skupinu pacientů. Dlouhodobé výsledky zcela jasně hovoří pro tyto způsoby léčby. Endovaskulární metody jsou dobrými alternativními metodami strippingu a studie toto již zcela jasně prokázaly. Jen dlouhodobé studie a porovnání léčebných výsledků včetně i hodnocení kvality života pacientů nás pak může oprávnit k jednoznačnému rozhodnutí, „ligovat nebo neligovat...“ |