Informace o publikaci
Chirurgická léčba varixů a endovaskulární laser
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Na počátku 21. století mají lidé díky změně životního stylu stále méně tělesné námahy. Nedostatek fyzické aktivity, dlouhodobé stání nebo vysoká okolní teplota zvyšují přirozeně vznikající žilní hypertenzi, k čemuž ještě přispívají genetické faktory. Žilní hypertenze vede k rozšíření a poškození žilní stěny, což způsobuje nedostatečnou funkcí žilních chlopní a vede k žilnímu refluxu. Rostoucí nároky na léčebný a kosmetický efekt po operaci varikozity dolních končetin přivedly všeobecné a cévní chirurgy ke konzervativnějšímu postoji vůči chirurgické intervenci. Základním principem léčby je přerušení všech insuficientních komunikací mezi hlubokým a povrchovým žilním systémem. Endovenózní terapie VSM, VSP, je metodou léčby refluxu se slibnými střednědobými výsledky; má však také svá úskalí, proto není vhodná pro všechny pacienty. Cílem této léčby varixů na dolních končetinách je zrušení refluxu destrukcí endotelu a vnitřních stěn žíly, bez poškození perivenózních tkání. Operační výkon je prováděn v lokální nebo svodné anestézii. Laserová léčba je prováděna buď kontinuálně aplikovaným paprskem nebo laserovým pulsem trvajícím jednu sekundu; ve druhém případě je po každé sekundě vlákno povytaženo o 2-5 mm. Při zpětném vytahování fibrózního vlákna laseru ze žíly závisí léčebný čas na vlnové délce použitého laserového přístroje a aplikované energii. Výsledky: Všichni naši hodnocení pacienti byli léčeni pro insuficientní úsek VSM v oblasti stehna. Průměr žíly byl 6,5mm (3,5mm – 14 mm). Přídatné ošetření varikózních větví VSM byla provedena v průběhu operace u 94,33%. Okluze žíly byla prokázána již po 8 týdnech od operace. V souboru sledovaných pacientů byly zaznamenány sporadické komplikace. Parestézie se vyskytly v 7,04%, infekce v ráně byla verifikována v jednom případě 1,40%. Bodové popálení kůže 1.stupně s následnou barevnou změnou bylo zjištěno u 12,67%pacientů. Ve sledovaném souboru nebyla zaznamenána plícní embolizace. Závěr:Výsledky námi operovaných pacientů jsou v současnosti střednědobé. Vlastní zkušenosti s touto metodou máme dobré, a dovolujeme si tvrdit, že je nutná znalost principu laserové světla, brát v úvahu možnost termického poškození okolních struktur. Je nutné aplikovat dostatečné množství J/cm délky žíly, ale vyhnout se možnosti vzniku popálenin. Pacienti uvádějí menší pooperační bolesti a také omezení fyzických aktivit oproti klasickému chirurgickém výkonu na povrchovém žilním řečišti. |