Koherence práva

• Autoři: SOBEK Tomáš
• Rok publikování: 2012
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Právník
• Fakulta / Pracoviště MU: Právnická fakulta
• Obor: Právní vědy
• Klíčová slova: coherence law morality legal argumentation
• Popis: Koherenční teorie práva vychází z toho, že právo je (nebo by mělo být) koherentním celkem, resp. že právní názory jsou dobře odůvodněné, když dobře zapadají do nějaké koherentní teorie práva. Normativní koherence znamená, že právní principy podporují, vysvětlují a propojují daný soubor právních pravidel. V současnosti existuje široká shoda na tom, že koherence je klíčovým aspektem právního odůvodňování, protože koherentní systém umožňuje vzájemné sladění a oboustrannou podporu mezi argumenty, které vycházejí z různých pramenů práva. Pojem koherence zahrnuje tři faktory: logickou konzistenci, věcnou soudržnost a informační obsažnost. V tomto článku rozlišuji celou řadu druhů koherence: narativní vs. normativní; pojmovou vs. teleologickou; vnitřní vs. vnější; diachronní vs. synchronní; globální vs. lokální; systémovou vs. argumentační. Věnuji se i problému koherence mezi právem a morálkou. Argumentuji, že z etického hlediska má navrch právní pozitivismus (teze oddělení) nad dworkinovským koherentismem (law as integrity). Potřebujeme totiž autonomní morálku jako neústupný dohled nad právem, protože požadavky práva musí být v konečném důsledku podřízené nezávislému morálnímu přezkumu. Hlavním úkolem morálky ve vztahu k právu není morální ospravedlňování, ale morální kritika práva.