16. 11. 1941: První transport židovského obyvatelstva z Brna do Minsku

Dne 16. listopadu 1941 odjel z brněnského hlavního nádraží první vlak s občany židovského původu. Z tisíce lidí odvezených z Brna do ghetta v Minsku se konce války dočkalo třináct. V dalších deportacích z Čech a Moravy zmizelo přes osmdesát tisíc dalších osob. Domů se vrátilo přibližně deset tisíc z nich.

Před osmdesáti lety byla spuštěna deportační vlna v protektorátu Čechy a Morava s cílem zajistit, aby bylo jeho území nadále tzv. judenrein. Tedy bez obyvatel židovského původu. Nástupem Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora v září 1941 se tzv. konečné řešení židovské otázky dalo výrazně do pohybu. Jedna z prvních porad jeho štábu rozhodla 10. října 1941 o zahájení deportací Židů z protektorátu. Proto mezi 16. říjnem a 3. listopadem odjelo z Prahy do ghetta v Lodži pět transportů. Následoval je 16. listopadu transport z Brna do ghetta v Minsku. Mezitím bylo dohodnuto, že vznikne místo určené ke koncentraci Židů také na území protektorátu. Vybrán byl Terezín, kam z Čech a Moravy zamířilo dalších více než devadesát transportů.

Deportacím předcházelo období, které k jejich uskutečnění výrazně napomohlo. Připravilo strůjce, budoucí oběti i přihlížející na to, že s lidmi může být manipulováno. Nejprve pojmově v podobě hledání umělé definice židovství a domnělé židovské závadnosti. Následně prakticky při vytváření ghetta beze zdí, kdy byla část společnosti během tří let systematicky vylučována z hospodářského a společenského života. Nakonec došlo k manipulaci fyzické, která znamenala nastoupení jednoznačné cesty směřující k vyloučení ze života.