HODNOCENÍ SUBKLINICKÉ REJEKCE ŠTĚPU U PACIENTŮ PO ORTOTOPICKÉ TRANSPLANTACI SRDCE (OTS) POMOCÍ MODERNÍCH ECHOKARDIOGRAFICKÝCH PARAMETRŮ (STRAIN A STRAIN RATE)

• Authors: ORBAN Marek; TŘETINA Martin; BEDÁŇOVÁ Helena; PODROUŽKOVÁ Helena; HRUŠKOVÁ Jana; MELUZÍN Jaroslav; NĚMEC Petr
• Year of publication: 2012
• Type: Appeared in Conference without Proceedings
• Description: Úvod: Akutní celulární rejekce štěpu je jednou z nejvážnějších komplikací potransplantační péče. Cílem studie bylo posoudit potenciál nové echokardiografické metody – Speckle tracking imaging – hodnotících parametry deformace myokardu, k neinvazivnímu stanovení akutní rejekce srdečního svalu. Metodika: V období 6/2009 až 12/2011 jsme z celkem 187 endomyokardiálních biopsí provedených u 90 pacientů po OTS doplněných o speciální echokardiografické vyšetření identifikovali celkem 16 pacientů (4 ženy, 12 mužů) s nálezem jak absence rejekce stěpu dle kritérii International Society for Heart and Lung Transplantation (stupeň 0 nebo IA, AR-) tak s rejekcí štěpu při jiném vyšetření (stupeň IB a výše, AR+). Echokardiograficky byly pomocí speckle tracking analýzy vyhodnoceny tyto parametry: Průměrný systolický longitudinální Strain ve 4- a 2-dutinové apikální projekci (LS 4CH, LS 2CH), průměrný systolický a diastolické Strain rate (LSR S 4CH/2CH, LSR E 4CH/2CH, LSR A 4CH/2CH). Willcoxonův test byl použit pro srovnání hodnot AR- vs. AR+. Výsledky: Pacienti normální hodnoty systolické funkce levé komory s ejekční frakcí (EF LK) > 55%. Statisticky signifikantní rozdíly mezi skupinami AR- a AR+ byly zjištěny v hodnotách LS 2CH (-13,972 +/- 4,468% vs. -11,771 +/- 4,373%, p<0,05) a LSR S 2CH (-0,974 +/- 0,326/s vs. -0,824 +/- 0,289/s, p p<0,05). U ostatních hodnocených parametrů se nepodařilo zjistit významné rozdíly v závislosti na přítomnosti nebo absenci rejekce. Závěr: Přes limitaci v počtu pacientů jsme prokázali změny v některých systolických parametrech kontraktility segmentů levé komory hodnocených pomocí Speckle tracking analýzy u akutní rejekce štěpu ve srovnání se stavem bez rejekce. Až větší studie prokáží, jestli bude tato metodika v budoucnu použitelná k neinvazivní detekci akutní rejekce srdečního štěpu.