You are here:
Publication details
Úloha říčního dna jako refugia makrozoobentosu při dlouhotrvajícím vyschnutí toku
Title in English | The role of a streambed as an invertebrate refuge during the long-term drying |
---|---|
Authors | |
Year of publication | 2018 |
Type | Appeared in Conference without Proceedings |
MU Faculty or unit | |
Citation | |
Description | U značné části menších středoevropských toků dochází k výrazné změně hydrologického režimu, která se projevuje částečným až úplným vyschnutím říčního koryta. Rozsah vyschnutí zasaženého úseku, doba trvání suché epizody a zejména pak struktura a vlhkost substrátu jsou klíčovými faktory rozhodujícími o tom, které druhy vodních bezobratlých dokážou na lokalitě přežívat. Z opakovaného vzorkování sedimentu deseti drobných toků vyschlých 1-151 dní v letech 2013-2015 vyplívá, že složení společenstva vyschlého dna se s prodlužující se dobou vyschnutí významně mění. Abundance přežívajících larev i dospělců vodních bezobratlých se postupně snižují, méně odolné taxony mizí a pozvolna dochází k obohacení společenstva o semiakvatické a terestrické druhy. Tento trend výměny druhů by mohl sloužit pro odhad doby vyschnutí dna. Jelikož při vymizení povrchové vody v korytě zpravidla nedojde k úplnému vyschnutí sedimentu, je zbytková vlhkost zásadním faktorem umožňujícím přežití vodních bezobratlých. Dlouhodoběji proto v sedimentu přežívají jako makroskopicky patrní jedinci pouze taxony s určitou tolerancí vůči vysychání, kteří jsou schopni využít vlhké vrstvy říčního dna jako refugium k přečkání vyschnutí toku. Značná část vodních bezobratlých pak nepříznivé podmínky překoná ve formě resistentních vajíček, jejichž přítomnost jsme potvrdili dvouměsíční laboratorní kultivací vyschlých sedimentů. Během kultivace bylo zaznamenáno i líhnutí druhů nezjištěných v sedimentu ihned po odběru. Jelikož se během kultivace výrazně lišilo zastoupení skupin makrozoobentosu v jednotlivých mesohabitatech, je zřejmé, že i habitatová diverzita dna vyschlého toku hraje zásadní roli pro přežití a následnou rekolonizaci znovuzaplaveného toku. Ve studii byla využita data z projektu BIOSUCHO (www.sucho.eu) a byla finančně podpořena projektem INTER-COST (LTC17017). |
Related projects: |